Hlavní obsah
Výřez z celooblohového snímku bolidu pořízeného kamerou české bolidové sítě na stanovišti v areálu Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu. Foto: Astronomický ústav AV ČR

Astronomové pátrají po úlomcích z bolidu. Přesné místo dopadu tají

Oblohu zejména nad Jizerskými horami ozářil v neděli mimořádně jasný meteor neboli bolid. Předpokládá se, že jeho úlomky mohly dopadnout na zemský povrch. Odborníci po nich aktuálně pátrají. Ačkoli Astronomický ústav Akademie věd ČR dokáže poměrně přesně spočítat lokalitu jejich dopadu, drží ji kvůli nevyčíslitelné vědecké hodnotě potenciálních kousků kamenného meteoritu v tajnosti.

Výřez z celooblohového snímku bolidu pořízeného kamerou české bolidové sítě na stanovišti v areálu Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu. Foto: Astronomický ústav AV ČR
Astronomové pátrají po úlomcích z bolidu. Přesné místo dopadu tají

Astronom Pavel Spurný odmítl hledání blíže specifikovat a pro Novinky zdůraznil, že vědci nemají zájem na vzniku „zlaté horečky“. Kdyby se tak stalo, mohlo by hrozit, že o příštím pádu nějakého takového pozoruhodného tělesa nedají vědět, dokud se příslušné území neprozkoumá.

„Mohu nicméně potvrdit, že pracovníci oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR už jsou na místě,“ sdělil Novinkám tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan.

Místem míní dopadovou oblast, která není vždy stejná. Záleží na dráze tělesa a úhlu, pod kterým se přibližovalo k Zemi. Navíc postupně na zemský povrch dopadaly malé meteority, zatímco ty těžší doletěly dále.

Oblast dopadu? Několik kilometrů nebo rybník

„Dopadová oblast je tedy díky českým znalostem v tomto oboru spočítána velmi přesně, ale může být dlouhá mnoho set metrů, či dokonce kilometrů. Ta největší nepřesnost vzniká až během tzv. temné dráhy, kdy těleso již není vidět (nesvítí) a padá volným pádem dolů k zemskému povrchu. V této fázi ho může posunout z kolmého pádu výškový vítr a mohou to být desítky až stovky metrů – podle hmotnosti tělesa,“ popsal Suchan obecné zákonitosti u těchto jevů.

O přesnosti českých výpočtů se podle něj mohli přesvědčit např. němečtí nálezci „meteoritu s rodokmenem“ jménem Stubenberg, kdy byl meteorit prakticky na ose předpovězeného pádu.

Suchan každopádně ještě připomněl, že pravděpodobnost nálezu úlomků teď není velká. „Terén v oblasti (Jizerské hory) je velmi komplikovaný. Meteority mohly uvíznout v blátě, v tůních či rybnících. Podobně je tomu s částí dopadlých meteoritů Morávka v Beskydech, nikdy také nebyl nalezen ani meteorit Vimperk,“ dodal.

Doplnil i Spurného vysvětlující komentář k nynější události: „Astronomický ústav má pádovou oblast namodelovanou včetně detailní fragmentace bolidu. Lidé ovšem kromě viditelného optického jevu hlásili také dunění připomínající hřmění. Pokud se jedná o opravdu velký bolid (toto byl bolid střední kategorie), tak vědci využívají také data z globální infrazvukové a seismické sítě, významnější informace z toho bývá nezávislé určení celkové energetické bilance jevu, případně určení fragmentační historie. To vše ale dokážeme spolehlivěji určit z vlastních fotografických, radiometrických a videozáznamů. V tomto případě jich je pro přesné určení dopadové oblasti meteoritu z 8. listopadu dostatek.“

Vidět mohl být pět sekund

Co přesně se v neděli stalo? Do zemské atmosféry vstoupil v 18:11:02 SEČ meteoroid velikosti fotbalového míče o hmotnosti přibližně 20 kilogramů a začal svítit ve výšce 88 kilometrů nad Hejnicemi v Jizerských horách. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 16 km/s a po velmi strmé dráze skloněné k zemskému povrchu 77 stupňů pokračovalo v letu jihovýchodním směrem a postupně se zjasňovalo.

Maximální jasnost, která odpovídala jasnosti Měsíce v úplňku, bolid dosáhl v krátkém zjasnění ve výšce 33 km. V této fázi letu meteoroid v atmosféře mohutně brzdil a také se rozpadal. Celou světelnou dráhu dlouhou 70 km prosvištěl za pět sekund a pohasl ve výšce 20 km nad jižní částí Jizerských hor.

Pro objasnění parametrů vzácného přírodního úkazu včetně jeho průletu naší atmosférou i sluneční soustavou bylo rozhodující, že se ho podařilo zaznamenat přístroji, které jsou rozmístěny na stanicích tzv. evropské bolidové sítě, jejíž centrum je na hvězdárně v Ondřejově. Těleso označené jako EN081120 bylo zachyceno automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanicích Frýdlant, Šindelová (Krušné hory), Přimda, Churáňov (Šumava), na Moravě pak Červená hora, Lysá hora či Veselí nad Moravou.

Meteor byl viditelný z celé střední Evropy – aparáty bolidové sítě registrují bolidy za každého počasí, tedy i během mlhy, která v té době „úřadovala“ na velké části území.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků