Hlavní obsah
Kometa Ikeya-Zhang Foto: Profimedia.cz

Astronomové odhalili kometu s rekordně dlouhým ocasem. Měří přes miliardu kilometrů

Data z americké meziplanetární sondy Cassini patřící vesmírně agentuře NASA identifikovala kometu s rekordním ocasem, o kterém vědci věří, že je více než miliardu kilometrů dlouhý. Jak uvádí web IFLScience, doslova astronomicky dlouhý ionizovaný ohon komety 153P/Ikeya-Zhang je téměř dvojnásobkem délky předešlé zaznamenané rekordmanky, Hjakutakeovy komety objevené v roce 1996.

Kometa Ikeya-Zhang Foto: Profimedia.cz
Astronomové odhalili kometu s rekordně dlouhým ocasem. Měří přes miliardu kilometrů

Ocas 153P/Ikeya-Zhang je nejen téměř dvojnásobný oproti předchozímu držiteli rekordu, Hjakutakeově kometě označované též jako C/1996 B2, ale jde pro představu i o nejméně 7,5krát větší vzdálenost, než jaká dělí Zemi od Slunce.

Kontrola téměř 20 let starých údajů

Aby bylo možné dosáhnout tohoto velkého objevu, museli vědci pod vedením Gerainta Jonese z londýnské veřejné výzkumné vysoké školy University College London revidovat data z období před 18 lety. Když kosmická sonda NASA Cassini cestovala mezi oběžnými dráhami planet Jupiter a Saturn v roce 2002, zjistila v oblasti zvýšený počet protonů.

Původ těchto protonů tehdy nebyl odborníkům úplně jasný. Jednou z hlavních teorií byl průlet sondy ocasem komety, ale nešlo to hned vědecky prokázat. Jonesův tým britských a amerických expertů nyní tvrdí, že opravdu šlo o ohon ionizovaného plynu komety Ikeya-Zhang. Přesněji řečeno: dané protony ve skutečnosti pocházejí z ionizovaného konce komety 153P/Ikeya-Zhang, uvádí server Indy100, sesterský online portál britského deníku The Independent.

Určit délku kometárního ocasu pomohlo zkoumání oněch protonů a umístění komety v té době. Z její tehdejší polohy se odvodila minimální délku ocasu. Minimální délka ohonu této vlasatice vypočítaná vědci tak činila více než miliardu kilometrů. A možná to je ještě více.

Nemuselo by přitom navíc jít o až tak unikátní zjištění, kdyby se putování sond častěji křížila s dráhami komet - měli bychom poté více dat. „Detekce kometárního ohonu v takových vzdálenostech od jádra komety skutečně není samo o sobě tak překvapující. Ale sond ve vnějších částech Sluneční soustavy je velmi málo, a tak se jen málokdy podaří, aby dráha sondy protínala ocas komety,” konstatoval pro Novinky Václav Glos z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Opět nás navštíví až za zhruba 350 let

Samotná popisovaná kometa předvedla roku 2002 zajímavou nebeskou podívanou, přičemž ke Slunci se vrátí zřejmě až za necelých 350 let. Periodicita tohoto vesmírného tělesa je totiž podle České astronomické společnosti přibližně 367 let.

Komety obecně mívají obvykle dva ohony. Jeden z nich je tvořený prachem a bývá určitým způsobem zakřivený, zatímco druhý je právě z ionizovaného plynu a bývá mnohem více přímý a rovnější, jelikož je více ovlivňován solárním větrem. Sleduje rovněž siločáry magnetického pole.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků