Článek
Uran je sedmou planetou Sluneční soustavy a kolem rovníku má dvě sady prstenců. Průměr Uranu je čtyřikrát větší než Země, kolem své osy navíc rotuje zcela odlišným způsobem než ostatní planety v našem hvězdném systému.
| Rentgenová observatoř Chandra je rentgenový dalekohled, který pracuje na oběžné dráze Země. Je pojmenován podle přezdívky amerického astrofyzika indického původu Subrahmanyana Chandrasekhara (1910-1995). Observatoř vynesl na orbitu v roce 1999 raketoplán Columbia. |
Toto chladné a vzdálené těleso je tvořeno téměř celé z vodíku a helia, připomíná agentura Reuters. Takže co způsobuje, že z něj vyzařují rentgenové paprsky? Odpověď je podle NASA vcelku prostá: především Slunce.
Vítr na Jupiteru je rychlejší než výstřel z pistole
Astronomové už navíc dříve pozorovali, že jak Jupiter, tak i Saturn rozptylují rentgenové světlo vydávané Sluncem – podobně jako i atmosféra Země rozptyluje sluneční světlo. A může to tak tedy být i u Uranu.
Vydávají záření samy prstence?
Jednou z dalších možností podle vědců je, že ono rentgenové záření produkují samy prstence Uranu, což je případ právě také prstenců Saturnu.
Uran je obklopen ve svém blízkém okolí nabitými částicemi, jako jsou elektrony a protony. Experti se domnívají, že pokud by se srazily s jeho prstenci, mohlo by to způsobit přímo to, že prstence emitují rentgenové záření.
Saturn ztrácí své prstence
Co se týká obecně planetárních prstenců, na konci roku 2018 úřad NASA sdělil, že s pomocí dat získaných sondami Voyager 1 a 2 vědci odhalili, že planeta Saturn pomalu přichází o své ikonické prstence. Studie zjistila, že gravitace Saturnu odčerpává ledové částice z prstenců a ty se pak mění v prachový déšť. Podle odhadů tak mohou za 100 milionů let zcela zmizet.
Hubbleův teleskop zachytil mimořádně čistý obrázek léta na Saturnu
