Archeologové rozluštili záhadu Stonehenge. Odhalili, odkud obří kameny pocházejí

Geochemické testování prokázalo, že 50 z 52 šedých a křemičitě pískovcových megalitů je ze stejného místa - jsou z asi 25 kilometrů vzdáleného, nyní zalesněného místa zvaného West Woods, které se nachází na okraji přírodní rezervace Marlborough Downs ve stejném hrabství.

„Naše výsledky naznačují, že většina kamenných útvarů ve Stonehenge má stejné chemické složení. Z toho důvodu můžeme konstatovat, že pocházejí ze stejné oblasti,“ řekl vedoucí týmu David Nash z britské University of Brighton.

Vzorek, který byl odebrán během archeologických prací na Stonehenge v roce 1958, měl u sebe Robert Phillips, muž, který se vykopávek v 50. letech účastnil a který pak žil ve Spojených Státech. Loni se rozhodl vzorek vrátit a právě díky tomu mohli vědci chemické složení zkoumat.

Nejdříve pomocí snímkování a dalších metod prozkoumali všechny zbývající kamenné bloky a pak se s tímto „chemickým podpisem” vydali hledat kameny po celé Británii. Analyzovali kameny od Norfolku až po Devon a srovnávali je s oním vzorkem. Shodu našli právě ve zhruba 25 kilometrů vzdálené oblasti West Woods.

Možnost provést destruktivní test na vzorku z roku 1958 byl stěžejní a umožnil zjistit shodu se vzorky z West Woods.

„Naše chemické analýzy, které jsme prováděli, jsou jednoduše cosi jako otisk prstu kamene. Kameny srovnáváme a měříme jejich stopové prvky,“ shrnul archeolog Tim Darvill z britské Bournemouth University, spoluautor studie zveřejněné v časopise Science Advances.

Po dobu několika staletí si odborníci lámali hlavu, odkud se na dané místo tak velké a těžké kamenné bloky, které nyní tvoří jednu z nejznámějších britských atrakcí, vlastně dostaly.

Památné místo je složeno ze dvou druhů kamene. O těch výrazně menších je už nějakou dobu známo, že pocházejí z horského pásma Preseli Hills v jihozápadním Walesu v tamním hrabství Pembrokeshire, což je asi 250 kilometrů daleko, připomněla stanice CNN.

„Nejvíce vzrušující na tom je, že jsme nyní dostali odpověď na otázku, která nedávala archeologům spát takřka 400 let,“ prohlásila podle agentury Reuters historička Susan Greaneyová z britské kulturní neziskové organizace English Heritage.

Už mnoho let se podle ní spekulovalo, že oním místem může být Marlborough Downs, protože se tam vyskytují kameny z podobného materiálu a podobného vzhledu, velké a šedé, ale nikdy se to nepodařilo prokázat. Daná oblast se navíc i kvůli místní vegetaci a také proto, že menší kameny jsou z úplně jiné lokality (zmíněný Wales), takřka neprozkoumávala.

Stonehenge původně obsahovalo 80 velkých kamenných bloků, z toho se jich do současnosti dochovalo oněch 52, připomíná list The Independent.

Menhiry tvořící ve Stonehenge ikonický vnější kruh byly postaveny „architekty z neolitu“ kolem roku 2500 před naším letopočtem.

„Každý z těchto kamenných bloků váží v průměru asi 20 tun, některé z nich až 30 tun a nejdelší má asi devět metrů,“ doplnila Greaneyová.

Je nicméně stále záhadou, jak přesně se dostaly na své stávající místo, podle expertů šlo v pradávné minulosti bezpochyby o „obrovský projekt“. Nová zjištění by mohla archeologům pomoci najít odpovědi.

Stonehenge je zřejmě nejznámější památkou tzv. megalitické kultury datující se do období mladší doby kamenné až doby bronzové. Komplexy velkých kamenných bloků jsou obestřeny tajemstvím a někteří v nich vidí posvátná místa. Reálný účel staveb je však též pořád nejasný.