Hlavní obsah
 

Anatomický ústav 1. LF UK nechal zrestaurovat světově unikátní kostru plejtváka

Kostra plejtváka z muzea Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy je jedna ze dvou koster kytovců v České republice. Díky zachovalým měkkým tkáním představuje světový unikát. Aby nedošlo k její postupné degradaci, byla kostra nyní zrestaurována. V páteři plejtváka objevili restaurátoři střepy z válečného bombardování.

 
Anatomický ústav 1. LF UK nechal zrestaurovat světově unikátní kostru plejtváka

Černé kosti, ze kterých odkapával tuk, a lebka plejtváka mířící do oken. Tak vypadal exponát druhé největší kostry plejtváka v Česku předtím, než se jej restaurátoři rozhodli zachránit. Nyní je kostra v muzeu Anatomického ústavu nejen otočená ke vchodu, kostem se vrátila také světlá barva a příjemně voní.

Účelem restaurování bylo očistit téměř osmimetrovou kostru od špíny a tuku v kostech, a předejít tak její degradaci a plesnivění. „Nejprve se musí kosti zdokumentovat, poté se zbaví největších nečistot. Dalším krokem je louh, aby se zevnitř kostí dostal tuk. Následovalo sušení, a nakonec impregnace, aby se nerozpadla,“ vysvětluje Andrej Shbat z Anatomického ústavu 1. LF UK.

Ačkoliv nedosahuje tato kostra plejtváka ani poloviční délky oproti v Česku největší kostře myšoka v Národním muzeu, světově unikátní je díky zbytkům měkkých tkání, které na ní dodnes zůstaly.

Kostra plejtváka je jediná na světě, na které se dochovaly zbytky ploutví a dalších měkkých tkání.

Foto: Novinky

„Kostra je kompletní, navíc se dochovaly i meziobratlové ploténky s vazy, chrupavčitá nosní přepážka, zbytky ploutví i s kůží a také zbytek pánve a zadních končetin, které jsou jedním z důkazů, že se živočich pohyboval dříve i na souši,“ říká Andrej Shbat.

„Na končetinách této velryby můžeme pozorovat to, čemu říkáme přetváření. Z hlediska vývoje má předky, kteří vznikali ve vodě, potom přešli na souš, kde se adaptovali, a nakonec se postupně vrátili zpátky k životu do moře,“ vysvětluje jeho kolega Ivo Klepáček z Anatomického ústavu.

Kostra plejtváka váží okolo 350 kilogramů. Původně však váha živočicha dosahovala až šesti tun. O jaký konkrétní druh plejtváka se jedná, určí až analýza DNA ze vzorku odebraného při restaurování, jejíž výsledky budou k dispozici v červnu.

DNA analýza odhalí, zda se jedná o kostru plejtváka malého, nebo plejtváka jižního.

Foto: archiv Anatomického ústavu 1.LF UK, Novinky

S největší pravděpodobností jde podle anatomů o plejtváka malého nebo o plejtváka jižního, kteří jsou si velmi podobní. „Tito plejtváci stále žijí, nejsou ohrožený druh, přestože se v minulosti lovili kvůli tuku i kvůli masu,” dodává Shbat.

Na restaurování se podílely společnost Prudencia 97, Akademie výtvarných umění, Slezské zemské muzeum v Opavě a Ústav chemické technologie restaurování památek VŠCHT v Praze.

Historii exponátu odkrývají střepiny v páteři

Kostra se v budově ústavu nachází pravděpodobně od druhé poloviny 19. století, nejzazší důkaz o její přítomnosti ale pochází až z roku 1923. Přesné informace o historii ústavu před rokem 1945 totiž chybí.

Před restaurováním byly kosti pletváka černé a odkapával z nich tuk.

Foto: archiv Anatomického ústavu 1.LF UK, Novinky

S příchodem 2. světové války se ústav proměnil v oddělení studia rasové čistoty, které fungovalo až do roku 1945. V témže roce Praha zažila bombardování a na kostru plejtváka se snesly střepiny tabulkového skla z oken ústavu. Na horní straně páteře je po téměř osmdesáti letech objevili až restaurátoři.

Nejen kostra plejtváka, ale i samotné anatomické muzeum se dočká renovace. Anatomický ústav 1. LF UK plánuje sjednocení a modernizaci osvětlení a také změnu koncepce muzea, které slouží jako výuková sbírka pro studenty lékařství, Přírodovědecké fakulty UK a mnoha českých i zahraničních středních škol.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků