Hlavní obsah
Alergická reakce znamená, že imunitní systém těla považuje určitou substanci – třeba arašídy – za škodlivou, a vyrazí proti ní do boje. Občas se tělo může dostat až do stavu anafylaxe. Foto: Profimedia.cz

Anafylaktický šok může skončit i smrtí. Vědci popsali, co se při něm v těle děje

Alergie mohou být i smrtící. Bez ohledu na to, jak běžné jsou, vědci ještě nedokázali zcela pochopit děje, které v těle spouštějí takzvaný anafylaktický šok – děsivou a rychlou reakci, která může skončit smrtí. Už jsou ale na stopě, jak vyplývá ze studie, kterou publikoval odborný časopis Science.

Alergická reakce znamená, že imunitní systém těla považuje určitou substanci – třeba arašídy – za škodlivou, a vyrazí proti ní do boje. Občas se tělo může dostat až do stavu anafylaxe. Foto: Profimedia.cz
Anafylaktický šok může skončit i smrtí. Vědci popsali, co se při něm v těle děje

Nedávno se podařilo u myší odhalit mechanismus, kterým se tělo dokáže dostat do prudké panické reakce, jakmile je vystaveno i nejmenšímu množství alergenu.

Alergická reakce znamená, že imunitní systém těla považuje určitou substanci – třeba arašídy nebo mořské plody – za škodlivou, a vyrazí proti ní do boje.

Občas se tělo může dostat až do stavu anafylaxe, silné alergické reakce, která se navíc rozvíjí v řádu pouhých minut. Pacientův imunitní systém se nastartuje a způsobí otok v obličeji, vyrážku, kopřivku a dýchací obtíže.

Buňky zodpovědné za paniku v těle

V rozvoji anafylaxe hrají velkou roli buňky zvané mastocyty. Když organismus objeví alergen, tyto buňky začnou uvolňovat molekuly histaminu, který ovlivňuje obranné mechanismy v těle. Doteď nebylo jasné, jakým způsobem dokážou mastocyty přítomnost alergenu vycítit tak rychle. Podle nové studie je možné, že za to mohou imunitní buňky zvané dendritické.

„Zjistili jsme, že dendritické buňky hrají zásadní roli ve spouštění anafylaktického šoku,“ řekl magazínu Science imunolog Soman N. Abraham z Dukeovy univerzity v USA.

Jak na to výzkumníci přišli? Napřed u myší snížili počty některých typů imunitních buněk a pak jim naočkovali různé toxiny, aby spustili alergickou reakci. Ověřili si tak, že samotné mastocyty nedokážou alergeny vystopovat. A když se snížil počet dendritických buněk, netrpěly myši symptomy anafylaxe.

Když se odborníci podívali velmi výkonnými mikroskopy, viděli dendritické buňky v akci. Název mají dle výstupků, které se nazývají dendrity a připomínají větve stromů. Jak nasednou na vnější povrch krevních cév, používají své dendrity k tomu, aby se dostaly dovnitř přes buněčnou stěnu, kde hledají vetřelce. Když najdou alergen, informují o tom mastocyty.

Někdy je pozřou, zlikvidují a informace o nich předávají takzvaným T-lymfocytům, aby se pustily do práce. Dendritické buňky na povrchu cév ale vyloví alergen z krve, vytvoří maličkou bublinku a pošlou je mastocytům.

„Dendritické buňky jsou schopné pohlcovat antigeny, ale teď se zdá, že je umějí i aktivně odesílat k okolním imunitním buňkám,“ poznamenal Hae Woong Choi, další imunolog z Dukeovy univerzity.

Tato metoda rozšiřuje informace daleko rychleji a většímu počtu buněk. Mastocyty se tak okamžitě pustí do boje, začnou do krevního řečiště uvolňovat histamin, čímž nastartují anafylaxi.

Hledat nové způsoby prevence

Samozřejmě si nemůžeme být jistí, že u lidí to funguje stejně jako u myší. Ale vědci se teď mohou zaměřit novým směrem při prevenci anafylaxe.

„Dendritické buňky aktuálně vypadají jako hlavní viníci, avšak je možné, že nějakým způsobem pomáhají bojovat proti nemocem. Je nutné je blíže prozkoumat,“ řekl Abraham.

„Možná se dendritické buňky hodí k boji proti krevním parazitům, virům nebo baktériím, takže než je kompletně vyřadíme z akce, musíme je pochopit,“ uzavřel.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků