Hlavní obsah
Literární vědec Pavel Janoušek Foto: archív AV ČR

Akademickou prémii získali tři lidé – genetik, matematik a literární vědec

Nejvýznamnější tuzemský vědecký grant, Akademickou prémii, získali ve středu 26. září v Praze tři vědci, kteří patří k mezinárodním špičkám ve svých oborech. Jedná se o Jiřího Hejnara z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd (AV ČR), Pavla Janouška z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Martina Markla z Matematického ústavu AV ČR.

Literární vědec Pavel Janoušek Foto: archív AV ČR
Akademickou prémii získali tři lidé – genetik, matematik a literární vědec

Cenu odborníkům předala při slavnostní ceremonii v hlavním sídle Akademie věd na pražské Národní třídě, která začala ve 13 hodin, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Každý z vědců získá až 30 miliónů korun na výzkum v dalších šesti letech.

Studium nebezpečných retrovirů

Jiří Hejnar je významným genetikem, jenž od roku 1996 pracuje jako vedoucí Oddělení virové a buněčné genetiky v Ústavu molekulární genetiky, dlouhodobě je též členem rady ústavu.

„Předmětem našeho zájmu jsou retroviry, hojně studovaná skupina virů, jejichž dědičná informace zapsaná v molekulách RNA se přepíše do DNA, tedy zcela obráceně, než jsme zvyklí u jiných virů a organismů,” popsal svůj výzkum.

Genetik Jiří Hejnar

Foto: archív J. Hejnara

Retroviry svoji DNA začlení do DNA napadeného hostitele a vytvoří tzv. provirus. Retroviry způsobují závažná onemocnění člověka jako HIV-1 a nemoci hospodářských zvířat, například leukémii skotu, koček či drůbeže.

Při výzkumu podpořeném Akademickou prémií se Hejnarův tým zaměří mimo jiné na to, v jakém kontextu hostitelské DNA se začleněné proviry mohou přepisovat a tvořit potomstvo a co naopak podmiňuje umlčení proviru.

„Dostáváme se tak k problému latence HIV-1, což je zásadní překážka na cestě k úspěšné léčbě infekce tímto virem,” uvedl. Na výzkumu chce spolupracovat s českými, ale i německými, americkými či tchajwanskými partnery.

Teprve druhý laureát z humanitní oblasti

Pavel Janoušek je předním odborníkem na literární a divadelní teorii a dějiny české literatury 20. století. Ve dvanáctileté historii Akademické prémie je teprve druhým laureátem z oblasti humanitních věd. K nejvýznamnějším výstupům jeho týmu patří čtyřdílné Dějiny české literatury 1945–1989. V současnosti připravuje projekt Česká literatura a kultura v protektorátu.

Akademická prémie týmu podle Janouška otevře možnost hlouběji se orientovat na literární a kulturní dějiny první poloviny 20. století, reflexi soudobých literárních dějin nebo proměn umělecké tvorby související s proměnou komunikace pod vlivem nových médií, ale i na problematiku vztahu mezi textem a divadlem.

Jen jednou za život

Martin Markl se specializuje na algebraickou topologii, homologickou algebru a matematickou fyziku. Zásadních výsledků dosáhl především ve spojitosti s takzvanými operádami, což jsou množiny, které lze spojitě deformovat, aniž by se měnily jejich globální vlastnosti.

„Příkladem takového prostoru je plovací kruh. Ten zůstane kruhem, ať jej nafoukneme sebevíc, pokud ovšem nepraskne – pak jeho deformace přestane být spojitá,” přiblížil Markl.

Matematik Martin Markl

Foto: archív M. Markla

Operády se hodí také ke studiu Feynmanových diagramů v teorii strun, vstupují i do teorie pole, vrcholových algeber i jiných oborů matematické fyziky. Výzkum podpořený Akademickou prémií se zaměří i na roli operád v ostatních oborech a na jejich obecné vlastnosti.

Akademická prémie se udílí, jak už bylo řečeno, dvanáctým rokem. Jejím smyslem je finančně i morálně podporovat vědeckou excelenci a vytvořit vědcům podmínky, aby mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch AV i celé české vědy. Obdržet ji mohou pouze jednou za život.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků