Hlavní obsah

O krejčí výrazně ubyl zájem, loni na obor nastoupilo jen 44 žáků

– Praha

Zatímco v dřívějších dobách patřila práce švadleny či krejčího k běžným profesím a řada lidí si šila oblečení i doma, dnes se Češi této činnosti věnují mnohem méně. Švadlena po roce 1990 zmizela z katalogu povolání i z oborů vzdělávání. Školy nabízejí obory jako krejčí či šití oděvů, zájem o ně je ale malý. Například krejčím se loni začalo učit 44 žáků, což byla asi třetina jejich množství z roku 2008.

Foto: Profimedia.cz

O studování oboru krejčí je čím dál menší zájem.

Článek

V 80. letech minulého století byly v oděvnictví dva tříleté obory, a to švadlena a krejčí, který měl zaměření pro pánské či dámské oděvy.

„V současné době se obor vzdělávání švadlena nevyučuje; částečně jej nahradil tříletý obor vzdělání šití oděvů, který je určen zejména pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami,” uvedla Libuše Burešová z Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), který poskytl potřebné informace.

V ČR je 180 tisíc ekonomicky aktivních lidí se vzděláním v oborech textilní výroby, oděvů a obuvi či zpracování kůže, z toho ale v odpovídajících povoláních pracuje kolem pětiny.

Podle analytika ústavu Jiřího Vojtěcha nastoupilo v roce 1981 do oboru švadlena 1200 učňů a na krejčího 3300 učňů, o 15 let později ale už obor švadlena neexistoval a krejčím se začalo učit 153 žáků. V roce 2008 se počet učňů-krejčích v prvních ročnících snížil na 131 a loni jich bylo 44.

Obor nabízelo v roce 1996 celkem 128 škol, před jedenácti lety 57 škol a v minulém roce osm škol. Do oboru šití oděvů přijaly školy v roce 2008 dohromady 96 učňů a loni 36.

Narůst nezaměstnanosti v daném odvětví

Propad zájmu podle Vojtěcha souvisí s tím, že v 90. letech začal rychle narůstat počet nezaměstnaných v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu.

„Oproti roku 2000 byla v tomto odvětví v roce 2014 zaměstnána již jen třetina osob,” řekl. Úbytek prý podpořily i nízké platy, a to zejména šiček.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) je v ČR asi 180 tisíc ekonomicky aktivních lidí se vzděláním v oborech textilní výroby, oděvů a obuvi či zpracování kůže, z toho jich ale v odpovídajících povoláních pracuje kolem pětiny.

Mezi absolventy oboru krejčí byla před dvěma roky nezaměstnanost kolem 11 procent, loni klesla na zhruba pět procent. Nezaměstnanost šiček činila v loňském dubnu přibližně 16 procent. Celkově bylo v té době v ČR 2,3 procenta lidí bez práce.

Na absolventy se zároveň zvýšily požadavky

Vzhledem k tomu, že se za posledních 30 let výrazně změnil sortiment látek včetně jejich vlastností, změnily se i technologické postupy výroby oděvů. K šití se používají moderní technologie, stroje a zařízení.

„Výrazně se změnilo ale i prostředí, ve kterém se oděvy vyrábí. Rozpadly se velké firmy a výroba se přesunula do malých firem a živností,” poznamenala Burešová.

Oproti minulosti se tak podle ní zvýšily požadavky na absolventy při vyrábění oděvů a jejich střihů i při komunikaci se zákazníky.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám