Článek
V původním znění byl jako první bod uvedena podpora kontroverzního Trumpova mírového plánu.
„Takhle suverénní zahraniční politika nevypadá,“ reagovala na návrh usnesení opoziční poslankyně Barbora Urbanová (STAN). „Mírový plán není finální, nemůžu pro něj hlasovat,“ argumentovala.
Podobně hovořil i Hayato Okamura (KDU-ČSL): „Mám pochybnost u bodu číslo jedna. Mírový plán je tekutý, ze dne na den se mění, za čtrnáct dní může být mírový plán odlišný.“
I z popudu šéfa poslanců ODS Marka Bendy nakonec koaliční poslanci sporný bod z usnesení vyškrtli. Nakonec se shodli na podpoře Trumpova „mírového úsilí“. Pro tuto verzi hlasovali i opoziční poslanci.
Zahraniční výbor se sešel na žádost Barbory Urbanové, která stejně jako její kolega Josef Flek na obranném výboru minulý týden navrhuje přihlásit se k myšlence, že pro zachování národní bezpečnosti je zásadní podporovat Ukrajinu v boji proti ruské agresi, výzvu, aby zákonodárci podporovali spojenecké závazky v rámci NATO nebo že podporují mezistátní iniciativy na podporu obranyschopnosti Ukrajiny, což je například česká muniční iniciativa.
Návrh na ocenění Donalda Trumpa vzešel z pera předsedy výboru Radka Vondráčka. Podle něj symbolických hlasování, které navrhuje Urbanová, bylo již ve Sněmovně mnoho a tedy je otázka, zda je hlasovat opakovaně. Navíc zdůraznil, že zahraniční politiku tvoří vláda, ne zahraniční výbor, a v současnosti se čeká na novou garnituru.
„Můžeme se vyjádřit k mírovému plánu Donalda Trumpa. Považoval jsem za vhodné se k němu vyjádřit,“ argumentoval. Zároveň uvedl, že svůj návrh nechápe jako protinávrh a podle něj je možné hlasovat jak o jeho variantě, tak o variantě Barbory Urbanové.
Mír v ruském střihu
Poslední výrazné snahy o uzavření míru začaly před několika týdny, kdy unikl 28bodový mírový plán, který vytvořili Rusové a následně jej Američané vydávali za svůj. Vytvořil ho ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev. Tento plán předpokládal kapitulaci Ukrajiny, když navrhoval, aby se napadená země vzdala celého Donbasu, který okupanti ani plně nekontrolují, odevzdala zbraně dlouhého dosahu a limitovala svoji armádu na 600 tisíc lidí.
Na tomto plánu se nepodíleli ani Ukrajinci, ani Evropané, kteří s ním posléze nesouhlasili. Po schůzce mezi Kyjevem, jeho evropskými spojenci a pak i USA plán zrevidovali. Jak vypadá nejnovější verze, kterou americký vyjednavač bez předchozích diplomatických zkušeností Steve Witkoff předal zkraje prosince Putinovi v Moskvě, není jasné.
Je přísně utajovaná, aby nedošlo k úniku, jako se tomu stalo v případě původního ruského 28bodového plánu.
I přesto ale na veřejnost unikly určité detaily. Například pro bruselský list Politico uvedl vysoce postavený evropský úředník, že Trump tlačí na Ukrajinu, aby Rusku bez boje odevzdala Donbas, tedy Doněckou a Luhanskou oblast, které Rusové plně nekontrolují. Ukrajinci v současnosti stále drží více než čtvrtinu Donbasu.
Hovoří se také o tom, že by se podle posledních záměrů Ukrajina zavázala, že nikdy nevstoupí do Severoatlantické aliance, nebo že skutečně bude limitovat svoji armádu. Všechny tyto požadavky souzní s těmi ruskými, protože Moskva dlouhodobě žádá, aby jí Ukrajina odevzdala území, aby zmenšila armádu a aby nikdy nevstoupila do NATO.
