Vyučující mají být podle současného znění zákona zpravidla absolventy pedagogických fakult. Na druhém stupni základních škol a ve středních školách ale působí jako kvalifikovaní například i lidé, kteří vystudovali obor podobný některému z předmětů a doplnili si tzv. pedagogické minimum v programu celoživotního vzdělávání.

Podmínkou kvalifikace jsou kromě toho ještě zdravotní a právní způsobilost, bezúhonnost a ve většině případů také znalost češtiny. Pokud zájemce o učitelské místo kvalifikaci nemá, může ho ředitel školy zaměstnat jen do doby, než se mu podaří sehnat pedagoga, který ji má.

Ačkoli si část nekvalifikovaných vzdělání doplňuje, někteří to nedělají. Podle MŠMT to značí, jak složité je pro ředitele nalézt vhodné pedagogy.

Učitelů bez kvalifikace je nyní v Česku zhruba 9000, tedy asi 6,6 procenta všech, ukázal průzkum ministerstva. Mezi kraji jsou podle něj ale rozdíly. Zatímco v Karlovarském činí podíl těchto vyučujících 12,5 procenta, ve Zlínském je to 2,8 procenta.

Více než deset procent pedagogů, kteří nesplňují předpoklady kvalifikace, působí také ve Středočeském kraji a v Praze. Méně než čtyři procenta jich jsou kromě Zlínského kraje ještě v kraji Moravskoslezském, Olomouckém a na Vysočině.

Od září může chybět kolem šesti tisíc učitelů
Plaga je s 10procentním růstem platů učitelů spokojený, Čižinský navrhuje 25 procent

Učitelské obory absolvovalo přibližně 78 procent pedagogů v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách, dalších pět procent vystudovalo jiné pedagogické obory. Zhruba 13 procent vyučujících si znalosti doplnilo v programech celoživotního vzdělávání.

Podíl učitelů bez pedagogického vzdělání činí celorepublikově 4,7 procenta všech, ale opět jsou zde rozdíly mezi regiony. V Praze to je 9,1 procenta, ve Středočeském kraji 8,4 procenta a v Karlovarském kraji osm procent. Naopak ve Zlínském a Moravskoslezském kraji se pohybuje kolem dvou procent.

Na SŠ je hodně učitelů s pedagogickým minimem

Absolventi učitelských oborů pracují nejčastěji v mateřských a základních školách, kde jich více než 85 procent. Na středních školách, jejichž součástí bývá i odborná či praktická příprava, ale činí podíl těchto učitelů zhruba o 28 procentních bodů méně.

Připravená změna zákona by měla profesi více zpřístupnit lidem bez pedagogického vzdělání. Noví učitelé by si ho museli doplnit do tří let.

Pro střední školy je charakteristické velké množství vyučujících s pedagogickým minimem (zhruba 33,7 procenta). Platí to hlavně pro odborné předměty a výcvik, v nichž představují až tři čtvrtiny pedagogů. Na prvním stupni ZŠ je jich okolo dvou procent, na druhém stupni asi sedm procent.

Ačkoli si část nekvalifikovaných učitelů vzdělání postupně doplňuje, někteří to nedělají. Množství takových podle ministerstva značí, jak složité je pro ředitele nalézt vhodné pedagogy. Nejhorší situace je v Karlovarském kraji, kde nekvalifikovaní, kteří si vzdělání nedoplňují, tvoří 5,5 procenta vyučujících. Přes pět procent je to i ve Středočeském kraji.

Větší zpřístupnění učitelské profese nepedagogům?

Kvůli nedostatku učitelů nedávno MŠMT připravilo změnu zákona, která by měla tuto profesi opět více zpřístupnit lidem bez pedagogického vzdělání.

Předměty na středních školách a na druhém stupni základních mají dostat možnost učit absolventi jakéhokoli magisterského studia vysoké školy. Pedagogickou kvalifikaci (pedagogické minimum) by si museli doplnit do tří let, první dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové.

Návrh již schválila vláda, a pokud by prošel i Parlamentem, mohl by platit od září. S předlohou nesouhlasí školské odbory ani spolek Pedagogická komora, podle kterých by to prý mohlo ohrozit kvalitu výuky.