Téměř ve všech školních jídelnách v Česku pokrmy zajišťují menší část denního přídělu energie, než kolik doporučují nutriční standardy. Ani jedna školní jídelna ve studii nesplnila doporučení výživových hodnot z roku 1989.

Průměrné porce v různých jídelnách se lišily až 1,8krát.SZÚ

Podle SZÚ by proto možná bylo vhodné návod předělat a stanovit spíše doporučené rozmezí příjmu energie, které by odpovídalo současnému životnímu stylu dětí. Ty mají kromě jiného méně pohybu než před třiceti lety.

„Jedním z důvodů nižší nabídky energie v obědech může být malá velikost porcí,” uvedl SZÚ.

„Z údajů je zřetelné, že v některých jídelnách se vydávají výrazně větší porce, což přispívá k plnění nutričních požadavků,” dodal.

Co to je „standardní porce”?

Průměrné porce v různých jídelnách se dle zjištění SZÚ lišily celkově až 1,8krát – například průměrné velikosti porcí polévky byly někde 117 gramů a jinde 280 gramů, u hlavního chodu se rozpětí pohybovalo od 227 do 393 gramů.

Situaci by podle ústavu mohlo zlepšit uvádění velikosti porce do jídelníčku, která by umožnila jednodušší kontrolu. Jídelny mají dle předpisů vydávat „standardní porce”, jejich gramáž ale není stanovena.

Ve školních jídelnách se každoročně vyhodí až 48 tisíc tun potravin, kritizuje iniciativa

Podle ústavu se nicméně neprokázalo, že by školní jídelny s většími obědy měly zároveň i více odpadu. Jeho průměrné množství se pohybovalo od 14,2 do 416 gramů na osobu za den. Celkově tedy jídelny vyhodily v průměru 99,8 gramu jídla na osobu za den.

Polovina dětí nesní celý oběd

Ústav v minulém roce zjišťoval také to, jak školní obědy hodnotí žáci. „Přestože je v jídelnách podle více než poloviny dětí čisto a uklizeno, na jídlo mají dostatek času a podle většiny je jídlo teplé a slané tak akorát, tak téměř třem čtvrtinám dětí jídlo chutná jak kdy a polovina dětí nesní celý oběd,” napsal ve své studii.

Zhruba 49 procent dětí v dotaznících uvedlo, že školní oběd zkonzumuje celý, přibližně polovina z nich si navíc často přidává. Čtvrtina všech respondentů odpověděla, že jim oběd vždy chutná, a pět procent, že nechutná.

Průzkumu se zúčastnilo 2365 druháků až čtvrťáků ze základních škol.

Nízké platy a provozní problémy

Školní obědy podle zjištění ústavu obsahují poměrně málo tuku z rostlinných olejů a až dvojnásobek doporučeného množství soli, která se v české kuchyni nadužívá obecně.

Málo je ve školních obědech železa, proto by prý bylo žádoucí do jídelníčků zařazovat častěji například hovězí maso či játra.

„Damoklův meč nad systémem jsou ale asi hlavně nízké platy a s tím spojené provozní problémy,” zmínil SZÚ na svém webu. Průměrný plat vedoucích školní jídelny byl loni 26 411 korun měsíčně. Průměrná mzda v Česku v roce 2018 činila 31 885 korun.

Může se vám hodit na Firmy.cz: