Testy skládalo na začátku května poprvé 62 549 studentů. Meziročně lépe zvládli nejen matematiku, ale i cizí jazyky. V češtině, která je povinná pro všechny, si mírně pohoršili. Analýzu výsledků maturitních testů zveřejnil Cermat na svém webu minulý týden.

„Trend růstu neúspěšnosti v didaktických testech se tak letošním rokem podařilo zastavit, což souvisí s poklesem neúspěšnosti v předmětech druhé povinné zkoušky,“ uvedl Cermat.

Předběžné výsledky: maturantům šla letos matematika lépe, v češtině se mírně zhoršili

U testu z matematiky, kterou si letos vybrala asi pětina maturantů, uspělo 84,5 procenta z nich. Bylo to o 6,3 procentního bodu víc než loni.

I v případě cizích jazyků se úspěšnost zlepšila. V angličtině, kterou si vybralo 94,5 procenta studentů, prošlo 96,4 procenta z nich, což je o 2,6 procentního bodu víc než před rokem.

Lepší i učiliště

Maturanti uspěli v testech lépe na všech typech škol. Nejvíce se zlepšili v nástavbovém studiu a v učilištích, která jinak vykazují u státních maturit nejhorší výsledky.

Loni testy nesložilo 34,4 procenta maturujících učňů, letos to bylo 29,7 procenta. Na nástavbách klesla neúspěšnost meziročně z 47,2 procenta na 42,4 procenta.

Jedna úloha v testu z matematiky měla dvě správné odpovědi, ačkoli Cermat uznal jediné řešení.Oldřich Botlík

Mírně si polepšili i gymnazisté, kteří maturitu zvládají nejlépe. Letos jich testy neudělalo 1,6 procenta, tedy o 0,7 procentního bodu míň než loni.

Spor o jednu matematickou úlohu

Rozhořel se ale spor o správnost zadání u jedné z matematických úloh. Podle experta na testování a matematiku Oldřicha Botlíka měla jedna úloha v testu dvě správné odpovědi, ačkoli Cermat uznal jediné řešení.

Eduard Fuchs z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a bývalý předseda českých matematiků Josef Kubát Botlíkovo tvrzení odmítají.

Všechny maturitní testy byly letos podle ministerstva v pořádku

Jde o příklad, ve kterém je daná velikost jednoho úhlu a studenti mají vypočítat velikost druhého, který se od prvního liší. V zadání se hovoří o dvou různých úhlech, nikoli o různých velikostech. Podle Botlíka tak studenti mohli napsat jako správné řešení jak odlišnou velikost úhlu, tak stejnou velikost. Šlo by o dva odlišné úhly, které leží proti sobě.

Podle Fuchse, který je členem nezávislé komise ministerstva, je tvrzení Botlíka nesprávné a svědčí o nepochopení školské matematiky.

„Slovo úhel ve standardní školské terminologii má nejen význam, který uvádí Oldřich Botlík ve svém textu, ale běžně značí i velikost úhlu a podobně. Analogická situace je ve školské matematice běžná i v případě jiných pojmů,“ napsal. Zadání úlohy tak prý nemohlo žáky uvést v omyl.

Nejlepší výsledky u přijímaček mají děti v Praze

Co se týká jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, nejlepších výsledků dosahují podle Cermatu v průměru děti z Prahy, nejhorší skóre mají uchazeči z Ústeckého kraje. Zkoušky z češtiny a matematiky dělalo v polovině dubna 89 tisíc zájemců o maturitní obory.

Na čtyřletých oborech získali žáci z češtiny v lepším pokusu v průměru 59,2 procenta bodů, v testu z matematiky 43,1 procenta. Uchazeči o šestiletá gymnázia měli v průměru z češtiny 56,7 procenta možných bodů a z matematiky 48,5 procenta, zájemci o osmiletá gymnázia uspěli v češtině v průměru v 52,6 procentu testu a v matematice z 41,2 procenta.

Středoškolští uchazeči se oproti loňsku zlepšili v matematice. V češtině nikoli

Z analýzy Cermatu vyplývá, že mezi průměrnými výsledky dětí z různých krajů jsou rozdíly až 21 procentních bodů. Nejlepší průměrné hodnocení mají děti z hlavního města, a to jak čtyřletých oborů, tak víceletých gymnázií. V testu z češtiny na šestiletá gymnázia získaly pražské děti letos průměrně 63,3 procenta bodů, zatímco celorepublikový průměr byl 56,8 procenta bodů.

Nejhorších výsledků dosahovali zájemci v Ústeckém kraji. Ve srovnání s ostatními částmi ČR na posledním místě neskončili jen v testu z českého jazyka na šestiletých gymnáziích, ve kterém se umístili nejhůře uchazeči z Karlovarského kraje. Z tohoto testu měli průměrné skóre 42,7 procenta bodů, tedy o 20,6 procentního bodu méně než uchazeči v Praze.

Nad republikovým průměrem se kromě Pražanů umístily děti v Jihomoravském kraji, v případě osmiletých gymnázií pak i v Plzeňském kraji. Mezi uchazeči o čtyřletá gymnázia uspěli ve srovnání se zbytkem země nadprůměrně vedle Pražanů a dětí z jižní Moravy také žáci z kraje Zlínského, Vysočiny, Libereckého, Královéhradeckého, Jihočeského a Pardubického.

Výsledky se žáci dozvěděli na konci dubna. Mohli se přihlásit na dvě školy, přičemž se jim pro obě započítal lepší výsledek z obou zkoušek. Minimální hranici bodů pro přijetí stát nestanovil, mohou o ní rozhodnout sami ředitelé.