Spleť kořenů v lesní půdě funguje jako obří globální tržiště, kde si houby a bakterie vyměňují se stromy dusík za živiny – vědcům se povedlo zmapovat nejčastější typy těchto vzájemně prospěšných vztahů.

Jaký dopad na množství uhlíku v atmosféře bude mít změna vztahu mezi stromy a symbiotickými houbami a bakteriemi zapříčiněná oteplujícím se klimatem?

Strategie hub se liší podle teploty

„Když pochopíme, jak stromy fungují s jinými druhy a jak se to mění v různých klimatických podmínkách, můžeme lépe předvídat dopady budoucích změn klimatu,“ poznamenal Tom Fayle, tropický ekolog Biologického centra Akademie věd, který na studii spolupracoval.

Mapky ukazují rozložení stromů podle jejich tří hlavních typů symbiózy s bakteriemi a houbami.

Mapky ukazují rozložení stromů podle jejich tří hlavních typů symbiózy s bakteriemi a houbami.

FOTO: Brian Steidinger (3x)

Nová data potvrzují hypotézu, že v teplejších lesích se více vyskytují houby pronikající přímo do buněk kořene, zatímco chladnější oblasti svědčí houbám obklopujícím tyto buňky.

Daný typ hub navíc dokáže změnit své prostředí, aby tempo rozkladu organické hmoty ještě zpomalovaly. Vzrůstající teploty však vychýlí podmínky prostředí natolik, že je houby nebudou moci ovlivňovat podle svého.

Více uhlíku. Změny, které ovlivní život

Autoři studie, na které z českých vědců spolupracovali také odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a IFER - Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů v Jílovém u Prahy, se pokusili předpovědět i to, jak by se symbióza proměnila, pokud by pokračoval současný trend zvyšujících se emisí oxidu uhličitého (CO2).

Ukázalo se, že do roku 2070 by ubylo 10 procent hmoty dřevin, které jsou vázané na půdní houby vyskytující se zejména v chladnějších oblastech. Výzkumníci varují, že taková ztráta může vést k dalšímu nárůstu uhlíku v atmosféře, jelikož se snížením množství dřevin se sníží i množství hub, které ukládají uhlík z atmosféry do půdy.

Loni na Zemi zmizelo 12 milionů hektarů lesa

„Práce ukazuje, jak zásadním zdrojem vědeckých informací jsou primární lesy a jak důležitá je ochrana posledních fragmentů primárních lesů v rámci Evropy, protože jsou ohroženy lidskou činností,“ dodal spoluautor studie Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.

V rámci projektu Remote Forest se tato univerzita snaží aktivně propagovat ochranu zbývajících primárních lesů ve střední Evropě.

Kampus České zemědělské univerzity patří k nejekologičtějším na světě, ukázal žebříček

Studie, na níž pracovalo přes 200 vědců, zahrnuje více než 1,1 milionu lesních ploch ze všech pěti lesnatých kontinentů a 28 tisíc druhů dřevin. Využila se rozsáhlá databáze údajů, práce tak zahrnuje informace k 31 milionům stromů. Vše podle odborníků umožnilo objevit vazby, které nemohly být v globálním měřítku dříve ověřeny.

Mapy ze studie představují reálné stromy z více než 70 zemí a mají být veřejně dostupné. Do budoucna se plánuje rozšířit dané bádání i mimo lesy a pokračovat v objasňování toho, jak změny klimatu ovlivňují ekosystémy.

Práce zdobí aktuální titulní stranu prestižního vědeckého časopisu Nature.