Ve zprávě Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC; mezinárodní seskupení vědců zabývajích se tématem klimatu) z roku 2013, se uvádělo, že hladina moří by mohla do roku 2100 stoupnout o 52 až 98 centimetrů, nedojde-li k výraznému omezení emisí.

Mnozí experti ale byli přesvědčeni, že je to velmi střízlivý odhad a že ve skutečnosti to může být i více. Glaciologové, kteří studují ledovce, upozorňují, že stávající modely popisující tání velkých polárních ledovců nepostihují všechny aspekty procesu.

V Antarktidě zmizela obří kolonie tučňáků

V nové expertní studii se zaměřili vědci na tání ledovců na západě a východě Antarktidy a v Grónsku. Dospěli k závěru, že pokud bude vypouštění emisí sledovat stávající trajektorii, mohou hladiny oceánů v roce 2100 stoupnout o 62 až 238 cm. To by se stalo, pokud by se průměrná teplota zvýšila o pět stupňů Celsia.

„V roce 2100 by ke zvýšení hladin přispělo tání ledové vrstvy sedmi až 178 centimetry. Ale jakmile se k tomu připočte tání ledovců a ledových čepiček mimo souvislý ledový pokryv a zvětšení objemu vody způsobené stoupáním teploty, můžete to tipovat nad dva metry,“ uvedl hlavní autor zprávy, profesor Jonathan Bamber z Bristolské univerzity.

Vyšší čísla u nové studie jsou dána také tím, že pokrývá širší spektrum možností vývoje včetně méně pravděpodobných variant.

Poslanci vyslyšeli protestující studenty a budou řešit ochranu klimatu

Pokud stoupne teplota o dva stupně, bude ke zvyšování hladiny moří přispívat především grónský ledovec. Pokud však teploty stoupnout ještě výše, začnou větší roli hrát antarktické ledovce, nejprve na západě Antarktidy a pak i na východě. To by ale podle profesora Bambera nastalo až při nárůstu teploty o pět stupňů.

Pokud by k takovému tání došlo, bylo by zaplaveno území o rozloze 1,79 miliónu kilometrů odpovídají velikosti Libye. Ohrožena by byla velká města jako Londýn, New York a Šanghaj, úrodná delta Nilu a lidé by museli opustit i nízko položené oblasti Bangladéše.

Profesor Bamber se pokusil dopad srovnat s krizí v Sýrii: „Syrská uprchlická krize vedla k příchodu asi miliónu uprchlíků do Evropy. To je 200krát méně než počet lidí vyhnaných nárůstem hladiny moře o dva metry.“