„V uplynulých letech bylo na fakultách UK šetřeno několik případů, kdy plagiátorství bylo zjištěno ještě před obhájením závěrečné práce. Za poslední tři roky to bylo na našich 17 fakultách celkem 49 případů u pregraduálních i postgraduálních studentů,“ popsal Právu Petr Podzimek z rektorátu UK.

„Plagiáty byly odhaleny jak prostřednictvím automatizované kontroly, antiplagiátorskými systémy, tak také činností školitele, vedoucího práce či oponenta,“ sdělil.

Dřív se tutlalo

Antiplagiátorské softwary upozorňují na podobnosti s jinými pracemi. Pak už je na akademickém pracovníkovi, aby se vydal po stopách a vyhodnotil je. Záleží také na tom, s jak velkým objemem dokumentů software pracuje.

Univerzita Karlova používá k odhalování plagiátů dva počítačové systémy. Ten novější, Turnitin, má širší možnosti než dosavadní Theses.

„Výhodou je větší databáze dokumentů a stránek, proti níž je prováděna kontrola originality, ale hlavně možnost využití tohoto systému již v průběhu studia při práci s literárními zdroji v rámci výuky akademického psaní a při tvorbě závěrečné práce, čímž je chybám možno předejít,“ řekl Podzimek.

Masarykova univerzita v Brně se chlubí, že otevřenou válku proti plagiátům vyhlásila ze všech nejdřív. „Ještě v době, kdy plagiáty byly sprosté slovo a tutlaly se,“ řekla Právu mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

„Statistiky nevedeme, ale nebránili bychom se je zveřejnit. Bylo toho relativně málo,“ dodala s tím, že na disciplinární řízení o vyloučení studenta či jiný postih pro akademika často ani nedojde, protože dotyčný většinou odchází sám.

Fojtová však vyzdvihovala zejména systém prevence. Ve studijním a zkušebním řádu má škola zakotveno, že každá závěrečná práce musí projít antiplagiátorským systémem na kontrolu podobnosti.

Ten se stále zdokonaluje a podle Fojtové už pracuje s takovým množstvím textů, že pravděpodobnost odhalení plagiátu je vysoká. Klade se také důraz na pravidelné konzultace, kdy může školitel či vedoucí práce spíše pojmout podezření. „Tím, že mluvíme nahlas, že to nebudeme tolerovat a že to důsledně kontrolujeme, už samo o sobě působí jako výchovný prvek,“ uvedla.

Univerzita také ověřuje závěrečné práce i zpětně, a to až do roku 2000. „Usoudili jsme, že to je doba, kdy začali studenti více využívat počítačů a internetu a kdy se začalo využívat techniky Ctrl C + Ctrl V. Nešvar ale souvisí i s navýšením počtu studentů. Pokud má vedoucí prací mnoho, nemůže se jim věnovat tak dobře,“ vysvětlila Fojtová.

„Neděláme to proto, abychom se bili v prsa, kolik jsme jich odhalili, ale abychom našli jádro problému, proč třeba na nějakém pracovišti k tomu docházelo ve vyšší míře,“ dodala.

Podle ní zatím škola nemusela přistoupit k odebrání titulu. Tuto možnost totiž zákon dává teprve od roku 2016 a lze ji uplatnit jen do tří let od nabytí titulu.

Univerzita Palackého v Olomouci za posledních deset let řešila podle její mluvčí Gabriely Sýkorové méně než pět případů plagiátorství, a to jak u seminárních, tak i bakalářských či disertačních prací. Upozornili na ně buď autoři, na které bylo chybně odkázáno, anebo vedoucí práce.

„Tím, že v průběhu let narůstal počet kvalifikačních prací vložených do systému na odhalování plagiátů Theses, je možné více porovnávat a kontrolovat kvalifikační práce. Dále bylo navrženo, aby se rozšířila povinnost vkládat do něj práce studentů i z jiných škol i třeba z konzervatoří,“ sdělila Právu Sýkorová. Podle ní se studentům také zdůrazňuje, jak správně citovat cizí zdroje, a vedoucím prací, aby kontroly prací pečlivě vyhodnocovali.

V krátkém sledu se loni v létě kvůli okopírovaným textům ve svých VŠ závěrečných pracích poroučeli ministryně Taťána Malá (ANO) a ministr práce Petr Krčál (ČSSD). V listopadu pak Univerzita Karlova v Praze poprvé odebrala magisterský titul svému absolventovi a o měsíc později smetl plagiátorský skandál prorektora UK Martina Kováře.

Může se vám hodit na Firmy.cz: