Přes den bude možné pozorovat Slunce dalekohledem se speciálním filtrem. Večer pak cca od 21 hodin za jasného počasí bude probíhat pozorování oblohy dalekohledy.

FOTO: M. Fryščok/BOTO

Z loňského Jarního astronomického dne

Z loňského Jarního astronomického dne

FOTO: M. Fryščok/BOTO

„Pravděpodobně nás čeká škaredé počasí, dalekohled každopádně budeme mít připraven jak na denní pozorování Slunce, tak na noční pozorování. A pokud by bylo opravdu zataženo, tak bude další přednáška na přání posluchačů, připraveni jsme,“ sdělil Novinkám organizátor dne Jan Kondziolka.

Sobotní přednášky
15:45 až 16:25 Den Země – největší sekulární svátek (Petr Wolf)
16:30 až 17:30 Výzkum planetek na plný plyn! (Ivo Míček)
18:00 až 18:25 Jak správně svítit na památky? (Jan Kondziolka)
18:30 až 19:30 Když světlo svítí, tma nemá šanci aneb noc a astronomie v bibli (Radim Toman)

Jarní astronomický den též jako obvykle nabízí několik přednášek pro veřejnost od odborníků na různá témata. Vstup na ně je zdarma, rovněž není třeba se rezervovat.

Návštěvníci se mohou těšit i na přednášky.

Návštěvníci se mohou těšit i na přednášky.

FOTO: M. Fryščok/BOTO

Fenomén světelného smogu

Česko-slovenský park tmavé oblohy BOTO, založený roku 2013 jako druhý mezinárodní park tmavé oblohy na světě, se nachází v Moravskoslezských Beskydech se středem u obce Staré Hamry.

Z loňského astronomického dne u chaty Charbulák

Z loňského astronomického dne u chaty Charbulák

FOTO: M. Fryščok/BOTO

Zaměřuje se hlavně na skutečnost, že tma začíná být v Evropě „ohroženým druhem“. Úkolem podobných parků, nacházejících se povětšinou ve Spojených státechKanadě, je snaha informovat širokou veřejnost o problematice světelného znečištění a pomáhat s ochranou přírody.

Viditelnosti hvězd brání světelný smog

Na problematiku světelného znečištění často upozorňuje i Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který beskydskou akci podporuje. I proto Novinkám poslal výňatek ze stanoviska Komise pro životní prostředí AV ČR z roku 2018 o světelném znečištění (viz tabulka níže).

Přirozená tma je pro život většiny organismů stejně důležitá jako přirozené světlo a pro některé dokonce ještě důležitější. Přirozené střídání světla a tmy není přežitou rytmizací našeho života, ale metronomem synchronizujícím fyziologické funkce organismů včetně člověka. Důsledky nadbytečného umělého světla v noci – takzvaného světelného znečištění – jsou jednou z mnoha daní, které lidské společenství platí za svůj pokrok a rostoucí pohodlí.
Díky vědeckým poznatkům se dozvídáme stále více o konkrétních příčinách jeho nežádoucích dopadů na kvalitu života mnoha organismů včetně člověka. Optikou těchto znalostí se tato cena za světelný bonus ve formě nepřirozeného (umělého) světla začíná jevit jako nepřiměřená. Světelné znečištění představuje riziko zdravotní, bezpečnostní i ekologické a v neposlední řadě se lidé připravují nejen o pohled na hvězdné nebe, ale i o značné finanční prostředky.
Akce se koná na rozsáhlém beskydském hřebeni Gruň.

Akce se koná na rozsáhlém beskydském hřebeni Gruň.

FOTO: M. Fryščok/BOTO


Může se vám hodit na Seznamu: