„Květnice hostí řadu chráněných rostlinných druhů. Lze tam najít například sasanku narcisokvětou, koniklec alpinský, pětiprstku žežulník nebo kriticky ohroženou vratičku heřmánkolistou,“ uvedl botanik Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Tomáš Janata.

Počasí žáky neodradilo

Do hrabání rýchorské květnice nedaleko Rýchorské boudy se ve středu 24. dubna zapojily tři desítky žáků ze základní školy v Žacléři.

Hrabáním suché staré trávy a odstraňováním napadaných větví žáci uvolňují místa vzácným rostlinným druhům, které by se jinak neměly šanci prosadit.

Hrabáním suché staré trávy a odstraňováním napadaných větví žáci uvolňují místa vzácným rostlinným druhům, které by se jinak neměly šanci prosadit.

FOTO: David Taneček, ČTK

„Počasí není nic moc. Po pěti týdnech, kdy slunce nezalezlo, je mlha, zima, odhaduji do plus pěti stupňů Celsia. Nikoho jsem ale přemlouvat nemusel, napříč druhým stupněm se mi přihlásilo asi 30 sedmáků a osmáků,“ řekl ve středu dopoledne učitel žacléřské školy Radovan Vlček.

Rezervace od roku 1960

Rýchorská květnice je louka s druhově bohatými rostlinnými společenstvy, která na plochém hřebeni Rýchor v nadmořské výšce kolem 1000 metrů nad mořem navazuje na smrčiny a ty zase na bukový les známý jako Rýchorský prales s fotogenickými pokroucenými buky.

Letos se v Krkonoších do hrabání luk zapojilo 495 žáků z 16 základních a středních škol. Pomohou oživit 13 lokalit.

O významu květnice svědčí i to, že byla prohlášena státní přírodní rezervací tři roky před založením KRNAP (park byl založen 17. května 1963).

Rýchory jsou nejvýchodnější výspou Krkonoš a díky tomu, že jsou izolovaným horským masivem, panuje tam podnebí, jako by byly o 300 metrů výš. Kolem není nic, co by Rýchory krylo před vlhkými severozápadními větry.

FOTO: David Taneček, ČTK

FOTO: David Taneček, ČTK

Žáci pracují na loukách pod dohledem odborníků ze Správy KRNAP. „Hrabání začíná brzy po sejití sněhu, květiny jsou většinou ještě zatažené, proto je riziko možného poškození téměř nulové. Přesto na nejcitlivější rostlinné druhy včas upozorní náš odborný pracovník, který je na místě a případně školáky odvelí stranou a postará se o to sám,“ vysvětlil Janata.

Mnoho míst, která dříve pokrýval les

Lokality, o něž se KRNAP v tomto programu stará, jsou v celých Krkonoších, například je to Slunečná stráň u Svobody nad Úpou, květnice na Rýchorách, lom v Horních Albeřicích, Hoffmanovy Boudy, Sklenářovické údolí, Bíner a Peklo u Lánova, mokřina u Fida ve Strážném nebo Rýžoviště a Anenské údolí v Harrachově.

Češi pomohou Finům vidět lépe do dřeva

Většinou jde o místa, která původně pokrýval les a před staletími je horalé proměnili na louky. Bez zásahu člověka by zanikly. Jarní hrabání těchto luk je prvním zásahem v sezoně.

„Zpravidla v červnu, v červenci, někdy ale až na přelomu srpna následuje kosení, případně sušení a odvoz sena a tím sezona končí,“ dodal Janata.

Na snímku pučící kýchavice bílé

Na snímku pučící kýchavice bílé.

FOTO: David Taneček, ČTK

Letos se v Krkonoších do projektu hrabání luk zapojilo 495 žáků z 16 základních a středních škol. Pomohou oživit 13 lokalit. Správa KRNAP na tom spolupracuje se školami od roku 2007.