Velké množství tepla se skladuje v nejhlubších vrstvách oceánů, kde se ale teplota měří až v posledních desetiletích, takže spolehlivá data máme zhruba od roku 1950. Vědci jsou přesvědčeni, že dokážou odhadnout, jak se teplota světových oceánů vyvíjí už od roku 1871.

Čtěte také: Kvůli oteplování se do mírného pásma šíří tropické nemoci přenášené komáry

Podle deníku The Guardian se průměrné oteplování oceánů rovná energii výbuchu jedné a půl atomové bomby z Hirošimy za sekundu za posledních 150 let. Rychlost oteplování ale stoupala s tím, jak vzrostly emise oxidu uhličitého v atmosféře, a v současné době je spíš ekvivalentem tří až šesti atomových bomb za sekundu.

Energie končí v oceánech

„Snažím se tento typ výpočtů moc nedělat, už proto, že mě prostě děsí,“ řekla profesorka Laure Zannaová z Oxfordské univerzity, která novou studii vedla. „Většinou se snažíme porovnávat oteplování s lidskou spotřebou energie, aby to nebylo tak děsivé. Jedno je jasné: uvolňujeme do klimatického systému hodně energie a velké množství končí v oceánech,“ řekla Zannaová. Celkové množství tepla přijatého oceány během posledních 150 let činí asi tisícinásobek roční spotřeby energie celé světové populace.

Výzkum byl publikován v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences a kombinuje měření povrchové teploty oceánů s počítačovými modely oceánského proudění.

„Můžete si to představit, jako bychom určité části vodní hladiny obarvili různými barvami a pozorovali, kdy a kam se přesunou. Věříme, že když dokážeme odhadnout teplotní anomálie v severním Atlantickém oceánu v roce 1871, dokážeme vysvětlit, jak přispěly k teplotě Indického oceánu v roce 2018,“ říká profesor Samar Khatiwala, který se na studii v Oxfordu podílel.

Hladiny nestoupají všude stejně

Vzestup hladiny moří je jedním z nejnebezpečnějších dopadů klimatické změny. Ohrožuje miliardy lidí, kteří žijí v městech na pobřeží, a schopnost odhadnout budoucí vzestup hladiny je zásadní pro to, aby se tito lidé mohli připravit a bránit. K vzestupu hladin přispívá tání ledového příkrovu v Grónsku i v dalších částech světa, ale dalším faktorem je i rozpínání vody, která s rostoucí teplotou zvětšuje svůj objem.

Čtěte také: Klimatické změny mohou vyhnat teploty v České republice na úroveň Řecka

Moře se neohřívají stejnoměrně. Oceánská proudění roznášejí teplo po celém světě. Vědci zjistili, že například v Atlantickém oceánu mají polovinu z nárůstu teploty od roku 1971 na svědomí právě mořské proudy.

Nová studie by mohla pomoci s lepšími propočty vzestupu hladiny v různých regionech. „Případné změny v oceánském proudění by mohly mít vážné dopady na jednotlivá místa a na riziko zaplavení mořskou vodou,“ tvrdí vědci a dodávají: „Musíme pochopit, jakým způsobem funguje oteplování a oceánské proudy. Je to nezbytné, aby se lidé v přímořských oblastech mohli připravit.“