Ministerstvo školství dokonce v poslední době brání vzniku nových soukromých škol, které s novátorským přístupem počítají. Vyprávět o tom může Lenka Krejčová, zakladatelka soukromé školy ZŠ Poznání v Praze.

Problémy při vzniku soukromých škol:
Ministerstvo brání vzniku soukromých škol, bude to řešit Ústavní soud

„Nikde nejsou až na výjimky jasně stanoveny termíny, dokdy musí úřady rozhodnout. Naši řádně podanou žádost k 30. září zašantročili, takže jsme museli čekat do února, než se něco začalo dít,“ popsala Právu začátky střetu s byrokracií psycholožka Krejčová.

„Úředníci ministerstva školství i pražského magistrátu opakovaně pozastavovali řízení a chtěli další a další dokumenty, které předtím nechtěli. Jen vysvětlili, že jsou dva paragrafy a záleží na tom, podle jakého se zrovna řídí,“ dodala.

Zaměřujeme se na rozvoj myšlení než na biflování.Lenka Krejčová, ZŠ Poznání

Úředníci Krejčové doporučovali najít si prostory v oblastech, kde je vysoký počet dětí, takže by na některé nemuselo zbýt místo ve veřejné škole a ta soukromá by mohla pomoci. Jenže v ní by měli platit školné 10 tisíc měsíčně. Krejčová přesto připustila, že by několik míst vyhradili přednostně pro místní děti.

V Česku je 4124 základních škol, z toho 189 soukromých.

Argument, že v lokalitě je dostatek míst ve veřejných školách, zaznívá proti zřizování soukromých škol nejčastěji. Jenže podle průzkumu, který si zamýšlená ZŠ Poznání nechala vypracovat u společnosti Ipsos, nejde jen o peníze, ale o alternativní přístup, který rodiče vyhledávají.

Známky vadí pětině

Do průzkumu se zapojilo 525 rodičů dětí ve věku od šesti do 18 let s reprezentativním zastoupením napříč republikou podle pohlaví, věku, regionu, velikosti bydliště a vzdělání. Ukázalo se nejen to, že 74 procent rodičů má obavy ze zkoušení a písemek, ale zhruba polovině vadilo také to, že když byli školáky, tak na ně učitelé křičeli nebo byli vystaveni posměchu.

Dvě pětiny si vzpomínají, že si na ně učitel zasedl nebo se ve škole nudili. Třetina si stěžovala na přílišnou přísnost, až „buzeraci“, ze strany kantora. Stejně tolik i na šikanu. Třicet procent uvedlo, že měli příliš domácích úkolů, 28 procent se prý nepodařilo zapadnout do kolektivu a zažilo fyzické tresty od pedagogů.

Tyto zkušenosti rodiče vedou k tomu, že hledají alternativní způsoby vzdělávání, které poskytují zejména soukromé školy. Jinou než běžnou státní školu by volilo 53 procent rodičů. Například obavy ze zkoušení a písemek může rozptýlit upuštění od známkování.

„Hodnocení má být nástrojem, s jehož pomocí žák dostane zpětnou vazbu, zjistí svá silná i slabá místa a získá motivaci ke zlepšení. Známkování se ale postupem času transformovalo v cíl sám o sobě. Místo posouzení znalostí hodnotí kvalitu žáka, vytváří na něj nepřiměřený tlak a často vede ke ztrátě motivace,“ uvedla Krejčová.

A právě známkování se nelíbilo 19 procentům rodičů. Ale škol, které od známkování ustoupily, je minimum. Na této menší části škol převažuje slovní hodnocení, kdy žák a i rodič dostanou konkrétně popsáno, co a jak jeho ratolesti jde. Žáci se také pod dohledem kantora hodnotí občas sami, někdy jim pomáhají spolužáci. To vše přispívá k přívětivější atmosféře.

Provázanost s průmyslem a VŠ

Nicméně i řada dalších přístupů zakladatelů soukromých škol je neotřelá. „Má to být typově laboratorní škola jako ZŠ Labyrinth v Brně, která vznikla v roce 2016. Chtěli bychom vytvořit síť. Jsou unikátní v tom, že jsou úzce provázané s průmyslem, s trhem práce i s vysokými školami,“ vysvětlila Krejčová.

„Je to hodně propojené s nejnovějšími trendy ve vzdělávání. Učitel tam není vždy v roli toho, co všechno umí a zná, ale toho, kdo umí pracovat s dětmi. Je průvodcem nejen dětí, ale i odborníků, kteří dětem předávají nové informace a zkušenosti z praxe,“ dodala.

Děti mají mít znalosti a dovednosti, které budou brát za potřebné ve 21. století. „Zaměřujeme se na rozvoj myšlení než na memorování a biflování,“ přiblížila.

Může se vám hodit na Seznamu: