Hlavní obsah

Čínská sonda si posvítí na odvrácený Měsíc

Právo, ČTK, BBC, znk

Z kosmodromu Si-čchang v provincii S’-čchuan v pátek večer SEČ odstartovala raketa CZ-3B/G2 se sondou Čchang-e 4 a s robotickým vozítkem. To bude zkoumat odvrácenou stranu Měsíce.

Foto: Profimedia.cz

Vizualizace sondy Čchang-e 4.

Článek

Stejně jako v případě vůbec první čínské sondy, která přistála na Měsíci před pěti lety, bude i tentokrát cesta trvat dva týdny nebo i o několik dní déle.

Čchang-e 4, pojmenovaná podle čínské bohyně Měsíce, má s robotickým vozítkem přistát počátkem ledna poblíž jižního pólu družice Země v kráteru Von Kármán, kde robot zahájí průzkum. „To ještě nikdo nedělal. Bude to mít velký význam,“ řekl vedoucí vědec čínského měsíčního programu Ou-jang C’-jüan.

Kráter Von Kármán je místem, o němž se vědci již dlouho snaží zjistit více informací. Je to nejstarší takzvaný impaktní kráter (vzniklý dopadem cizího tělesa) v celé sluneční soustavě. Možná obsahuje vodu a vzácné izotopy vodíku, což bude Čchang-e pravděpodobně schopna ověřit. Na palubě sondy jsou také semínka rostlin. Číňané chtějí zjistit, zda je možné pěstovat zeleninu v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace.

Oříškem bude komunikace

Největší výzvu bude představovat rádiová komunikace. Jelikož se sonda i robotické vozítko budou nacházet na odvrácené straně Měsíce v rádiovém stínu, už v květnu Čína vypustila na oběžnou dráhu přenosový satelit Čchüe-čchiao (v překladu Stračí most), který bude sloužit jako retranslační družice.

„Čchang-e 4 a robotické vozítko nám umožní zjistit daleko více o utváření a historii Měsíce. Stejně tak si ale budeme moct vyzkoušet řídit misi z jeho druhé strany,“ vysvětlila Tamela Macielová z britského Národního vesmírného centra v Leicesteru. Tím, že je odvrácená část Měsíce chráněna od rádiového vysílání pocházejícího ze Země, je zde možné vybudovat radioteleskop, díky němuž, jak dodala, „budeme moct prozkoumat nejvzdálenější a nejstarší tělesa ve vesmíru jako nikdy předtím“.

Měsíc obrací k Zemi stále stejnou polokouli vlivem vázané rotace, což znamená, že se doba jeho rotace kolem vlastní osy rovná době jeho oběhu kolem Země.

Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Po přistání na jeho odvrácené straně má být už příští prosinec zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám