Topol osikovitý (Populus tremuloides) se obecně vyznačuje zejména vegetativním způsobem rozmnožování, kdy dokáže pomocí kořenových výmladků tvořit skupiny stromů i rozsáhlé kolonie. Les Pando zaujímá plochu 43 hektarů a zahrnuje více než 47 tisíc kmenů vzájemně propojených kořeny.

Les topolů osikovitých v Utahu

Les topolů osikovitých v Utahu

FOTO: Mendelova univerzita

Jeho rozloha se nicméně snižuje, počet stromů klesá. Dle nedávno zveřejněné americké studie už les není příliš schopen nahrazovat umírající jedince. Příčinou je především pastva dobytka, nedostatečná regulace jelenů a nevhodné zásahy ze strany člověka. [celá zpráva]

Setkávání potomků původních obyvatel

Jméno Pando vychází z latinského termínu znamenajícího „rozšiřovat se“, což už tedy ale pro les úplně neplatí.

Podle některých může mít klon několik set let, podle jiných i 80 tisíc let.

„Pando se stal symbolem komplexního propojení, konají se zde setkání potomků původních obyvatel Ameriky, náboženských skupin různých vyznání či svatby. I díky popularitě klonu se topol osikovitý stal národním stromem Utahu, točí se zde dokumenty, les má svou vlastní poštovní známku a přitahuje zájemce z celého světa,“ uvedl Jan Šebesta z MENDELU, který se přímo v USA s dalšími vědci snaží objasnit historii vývoje organismu.

O věku klonu se odborníci dohadují a mnohdy se ani řádově neshodnou. Podle některých může mít několik set let, podle jiných i 80 tisíc let.

Video

Největší a nejtěžší žijící organismus na světě je v ohrožení.

zdroj: Novinky/Reuters

„Zajímá nás, jak dlouho se klon vyvíjí bez přimíšení dalších dřevin, které se obvykle vyskytují na podobných stanovištích. Řešíme také, zda předcházelo jeho současnému rozšíření bezlesí, nebo les. Dále jaké případně měla zájmová oblast druhové složení stromů,“ vysvětlil Šebesta.

Vědci se spoléhají na takzvanou metodu pedoantrakologie. Pomocí ní lze získat představu o historickém druhovém složení lesa na stanovišti současného klonu s časovým údajem získaným radiokarbonovým datováním uhlíků pocházejících ze zbytků dávných požárů získaných z půdy.

Jak les chránit?

Tým expertů by byl rád, kdyby se odumírání částí celého komplexu podařilo zastavit.

Pando

Pando

FOTO: Mendelova univerzita

„Znalost historie, rozšíření a ekologie klonu Pando by mohla napomoci k efektivní ochraně a obnově tohoto unikátního organismu. Minulý měsíc se na stránky médií dostala zpráva o chřadnutí klonu, který se bohužel už nerozšiřuje a není schopen se efektivně obnovovat. Jeho rozloha a počty kmenů se stále zmenšují, v poslední době ovšem zvýšenou rychlostí,“ uzavřel Šebesta.

Nyní tento brněnský výzkumník působí na Univerzitě státu Utah v týmu Paula Rogerse, který je ředitelem nadace Western Aspen Alliance a ekologií tohoto topolu a klonem se zabývá řadu let. Loni Rogers přednášel i na Mendelově univerzitě.