Článek
Kuželovité kopečky, většinou dva a půl metru vysoké, nejsou hnízda, ale spíše výsledek pomalého a trvalého hloubení sítě propojených podzemních tunelů, což vedlo k vytvoření vrstev „odpadního“ materiálu.
„Tyto hromady vytvořili zástupci jediného termitího druhu, kteří vykopali masivní síť tunelů, aby se dostali k opadaným listům a mohli bezpečně hledat potravu,“ uvedl podle americké stanice CNN z výzkumníků, entomolog Stephen Martin z britské University of Salford.
Agentura Reuters doplňuje, že vědecké jméno daného druhu zní Syntermes dirus.
Termites in Brazil have covered an area the size of Britain in mounds https://t.co/GMhbkBLWRl pic.twitter.com/s843WaeYoN
— New Scientist (@newscientist) 20. listopadu 2018
Některé až třímetrové navršené hromady jsou sice vidět i pomocí leteckých záběrů, většinou jsou však skryté pod hustým lesním porostem. Termiti, kterým se česky říká také všekazi, se zde musejí vypořádat se značně suchým lesním prostředím.
Vyhrabaná půda odpovídá 4000 pyramidám
Vzorky půdy posbírané ze středů jedenácti různých „mohyl“ ukazují, že se vytvářely v období před 690 až 3820 lety. To by odpovídalo stáří nejstarších známých nálezů měst termitů v Africe, jak připomíná odborný žurnál Cell Press.
Množství půdy, které hmyz vyhrabal, podle Martina odpovídá zhruba čtyřem tisícům pyramid v Gíze. „Jde jednoznačně o jednu z největších struktur postavených jediným hmyzím druhem,“ doplnil.
„Je neuvěřitelné, že i v dnešní době je stále možné objevit dosud neznámý přírodní úkaz takové velikosti a stáří, který stále existuje a jehož obyvatelé nadále žijí,“ uzavřel potěšený vědec.
Mimochodem – rozloha celé Brazílie, pátého největšího státu na světě, je 8 516 000 čtverečních kilometrů.
