El Niño je původní název jevu, který má za následek zeslabení studeného oceánského Peruánského (Humboldtova) proudu a s tím související oteplení tamních vod.

Extrémní rozdíly mezi kontinenty

Existuje i soubor událostí se souhrnným označením El Niño/Jižní oscilace. Jde o přírodní klimatické kyvadlo, které vychyluje teploty v tropickém Pacifiku buď do chladné (La Niña), nebo teplé fáze (El Niño).

Dané výkyvy se proměňují od malých do extrémních hodnot, přičemž jejich extrémní hodnoty výrazně ovlivňují globální klima naší planety. Způsobují kupříkladu sucho v Asii a Austrálii, a naopak ve stejné době i záplavy v Jižní Americe.

Perioda tohoto kyvadla je nepravidelná, pohybuje se mezi dvěma až sedmi lety, avšak svých krajních hodnot dosahuje ve stejné části roku. Lze tak říci, že pomalé cykly El Niña se synchronizují s ročním cyklem.

Lepší předpovědi

Studiem synchronizace a kauzálních vztahů různých opakování (oscilací) všemožných frekvencí úkazu se zabývá právě tým Milana Paluše z Ústavu informatiky AV ČR. Pomocí originálních matematických a výpočetních metod nyní čeští vědci ve spolupráci s americkými kolegy identifikovali základní oscilační komponenty – neboli tóny – fenoménu El Niño.

„Popsali jsme interakce těchto tónů a ukázali, jak jejich synchronizace či sladění vede ke vzniku extrémních projevů Jižní oscilace,“ vysvětlil Paluš. Naopak rozladěné tóny, tedy desynchronizované oscilace, charakterizují klidná období bez výrazných odchylek teplot nebo srážek od dlouhodobého normálu, jak ilustruje i úvodní obrázek.

Tento vědecký výsledek, publikovaný v NPJ Climate and Atmospheric Science (časopisu prestižní skupiny Nature), má podle AV ČR umožnit lepší pochopení a spolehlivější předpovídání extrémních projevů El Niña a jejich dopadů na klima na celé Zemi.