Vulkanická činnost na Venuši, Zemi, Marsu či Měsíci probíhala různým způsobem, což mělo vliv na tvar vzniklých sopek. Na Zemi jsou nejčastějším druhem sopek takzvané sypané kužele.

Příklad pozemských sypaných kuželů, nejhojnějšího druhu sopek na naší planetě. Tyto sopky vznikají postupným hromaděním úlomků lávy vyvržené unikajícími sopečnými plyny (oblast Harrát Lunajjir, Saúdská Arábie).

Příklad pozemských sypaných kuželů, nejhojnějšího druhu sopek na naší planetě. Tyto sopky vznikají postupným hromaděním úlomků lávy vyvržené unikajícími sopečnými plyny (oblast Harrát Lunajjir, Saúdská Arábie).

FOTO: John Pallister, U.S. Geological Survey

Sopečné kužele vznikají tehdy, když se na povrch dostane malé množství magmatu bohatého na sopečné plyny. Unikající plyny umějí magma roztrhat na drobné částečky, které se po vyvržení hromadí v blízkosti místa erupce, čímž vytvářejí kužel.

Podobné sopky se ale na první planetě sluneční soustavy, Merkuru, pozorovat nedaří.

Případné sopky budou několik desítek kilometrů široké, ale maximálně desítky metrů vysoké.Ondřej Čadek, Matematicko-fyzikální fakulta UK

Vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, Univerzity KarlovyPraze a Open University se sídlem v britském městě Milton Keynes proto využili ve své práci počítačové simulace, pomocí kterých zjišťovali, jak se sopečnou činností vyvržený materiál bude pohybovat v prostředí bez atmosféry a v gravitačním poli Merkuru, které je přibližně třetinové než gravitační pole Země.

Částice lávy až desítky kilometrů daleko

„Zjistili jsme, že nepřítomnost atmosféry a slabší gravitace výrazně ovlivní dráhu letu částic vyvržené lávy. Zatímco částice na Zemi doletí jen stovky metrů daleko od místa exploze, na Merkuru jsou to až desítky kilometrů. Letící částice si totiž nemusí razit cestu atmosférou,“ vysvětlil Petr Brož, hlavní autor studie z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Impaktní kráter Copland na Merkuru je částečně vyplněný lávou vytvářející souvislou hladkou pláň. Impaktní krátery vznikají nárazem jiného tělesa (asteroidu). Na západ od něj je nepravidelný kráter tvaru ledviny, který je obklopen lemem světlejšího materiálu. Zřejmě jde o sopečný kráter, ze kterého byly do okolí vyvrženy drobné úlomky sopečných hornin.

FOTO: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington/Akademie věd ČR

To, že částice doletí dále, podle spoluautora studie Ondřeje Čadka z katedry geofyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy znamená, že se úlomky sopečných hornin ukládají na mnohem větší plochu.

„Proto se v blízkosti sopečného kráteru nenahromadí dostatek materiálu, aby vznikl sopečný kužel v podobě, jak ho známe ze Země. Širší dolet sopečných částic proto způsobí, že případné sopky budou několik desítek kilometrů široké, ale maximálně desítky metrů vysoké. Jejich tvar tak nebude příliš výrazný,“ uvedl Čadek.

ČTĚTE TAKÉ:
Jupiter má dalších 12 měsíců, zjistili vědci. Hrozí, že se srazí

„Představte si, že vysypete rovnoměrně kýbl písku na plochu talíře a fotbalového hřiště. V prvním případě budete mít dost materiálu na vytvoření malého kužele písku, v druhém případně hřiště jen nepatrně poprášíte a vrstva písku proto bude jen stěží viditelná. A to je i případ Merkuru. Široký dolet sopečného materiálu způsobí, že vznikne vrstva sopečných úlomků, která je na fotografiích pořízených z oběžné dráhy v podstatě neviditelná,“ doplnil Brož.

To by se však dle AV ČR brzy mělo změnit. V září totiž k Merkuru odstartovala evropsko-japonská sonda BepiColombo, která nese vědecké zařízení, se kterým má jít spatřit povrch Merkuru v dosud nevídaném detailu. Satelity, z nichž jeden patří Evropské kosmické agentuře (ESA) a druhý japonské vesmírné agentuře JAXA, se k němu budou na pohled komplikovaným, ale účelným způsobem dostávat sedm let. [celá zpráva]

BEZ KOMENTÁŘE: Mise k Merkuru BepiColombo je připravena ke startu

Ilustrace mise k Merkuru BepiColombo

FOTO: Reuters

Česko-britský tým odborníků tak svou studií nabízí určité vodítko, co by měla budoucí generace výzkumníků na Merkuru také hledat, pokud budou chtít tento zvláštní druh sopek, vznikajících trháním magmatu, na povrchu najít. Cílem letos spuštěné mise je odhalit co nejvíce tajemství planety, pátrat se tak bude například i po vodním ledu.