V 70. letech minulého století se USA i Sovětský svaz rozhodly vyvinout opakovaně použitelný kosmický koráb, který by snížil enormní náklady na dobývání vesmíru. Projekt sovětského raketoplánu, pojmenovaného po sněžné bouři, dostal od Ústředního výboru Komunistické strany SSSR zelenou v únoru roku 1976.

ČTĚTE TAKÉ:
Vesmírné rakety na více použití? Nápad má dlouhou historii

Projekt Eněrgija-Buran vznikl jako odpověď na americké raketoplány, avšak nedosáhl úspěchu. Do vesmíru vzlétl Buran jen jedinkrát.

Jediný let raketoplánu Buran v listopadu 1988.

Krátce poté, počátkem 90. let, vzal ambiciózní plán na vybudování flotily raketoplánů za své v důsledku ekonomických problémů spojených s rozpadem sovětského impéria. Druhý stroj, který se měl do vesmíru i s posádkou vypravit v roce 1992, již nebyl dokončen.

Vlastní pohon využil jen v závěru

Vzletové raketové stupně se měly podobně jako u amerických raketoplánů používat opakovaně, ale nestalo se tak. Rozdílem oproti americkým bylo, že raketoplán neměl ke svému břichu upevněnu jen palivovou nádrž, ale plnohodnotnou raketu s motory.

Listopad 1988, příprava na start nosné rakety Eněrgija s raketoplánem Buran

Listopad 1988, příprava na start nosné rakety Eněrgija s raketoplánem Buran

FOTO: ČTK

Svůj vlastní pohon tím pádem Buran použil jen v závěrečné fázi vzletu, k dodání posledního impulzu pro dosažení orbitální rychlosti.