„Naše vědecká skupina lékařů se zabývá problematikou jaterní cirhózy roky, systematicky jsme se jí začali věnovat v 90. letech. Řada výsledků je dána dlouhodobým sledováním pacientů, tento úspěch je vyústěním dlouhodobé práce zkoumání prognózy a osudu nemocných s jaterní cirhózou,“ uvedl vedoucí výzkumného grantu Radan Brůha.

ČTĚTE TAKÉ:
Čeští odborníci zkoumají buňky v okolí nádoru. Hledají novou léčbu

Do studie čítající 150 sledovaných pacientů jsou zapojeni lékaři IV. interní kliniky – kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Lékařská fakulta o tom odbornou veřejnost poprvé informovala už v roce 2016 v časopise World Journal of Gastroenterology.

Signály porušení jaterní tkáně

Osteopontin je signální molekula, která pomáhá stabilizovat kostní tkán. Molekula se uplatňuje i v řadě dalších procesů v organismu. Signalizuje též informaci o zánětlivých parametrech, o projevech a stupni porušení tkáně. Právě tuto její schopnost lékaři využili pro sledování pacientů s cirhózou, což je i ve světovém měřítku nový přístup.

„Čím je jaterní tkáň poškozenější a obsahuje větší množství vaziva, tím více reaguje i produkcí osteopontinu. Jeho přítomnost lze vyšetřit snadným testem a výrazně souvisí s prognózou. Čím vyšší je hodnota osteopontinu, tím je prognóza cirhotického onemocnění horší,“ vysvětlil Brůha.

„Výsledky vědecké činnosti týmu našich internistů pomáhají nalézat cestu k šetrnější péči a k většímu komfortu při vyšetření pacientů se závažnými diagnózami. A ukazují, že cesta od základního výzkumu ke klinické praxi vyžaduje kromě invence a prostředků také vytrvalost,“ konstatoval děkan fakulty Aleksi Šedo.

Náhrada invazivních vyšetření?

Onemocnění cirhózou má dlouhodobý vývoj. Zpočátku nemusí mít pacient žádné potíže a kromě podrobného vyšetření nelze onemocnění zjistit. Při pokračujícím chorobném procesu se již ale kromě jiného zvyšuje krevní přetlak kolem jater. Tím vzniká takzvaná portální hypertenze, s níž už souvisí mnoho komplikací, na které tito lidé většinou také umírají.

Vyšetření přítomnosti vysoké koncentrace osteopontinu může ukázat, že se riziková situace blíží. Pokročilost cirhózy s hodnotou osteopontinu souvisí spíše druhotně, tedy že tkáň reaguje uvolněním tohoto proteinu, a čím více se uvolňuje, tím je cirhóza závažnější a pokročilejší.

„Při nízké hladině osteopontinu můžeme s velkou pravděpodobností tvrdit, že onemocnění není tak pokročilé, aby vyžadovalo invazivní a pacienta často zatěžující vyšetření. Stanovení hladiny osteopontinu se ukazuje jako užitečné i při sledování vzniku primární rakoviny jater, která je jednoznačnou komplikací cirhózy,“ dodal na závěr Brůha.

Vyšetření osteopontinu v krvi dosud není standardní, výkonově hrazené zdravotní pojišťovnou, financuje se jen z prostředků výzkumů. Jde ale dle 1. LF o jednoduchou laboratorní metodu, která by v budoucnu mohla nahradit invazivní vyšetření a přinést přesnější informaci o prognóze pacienta. Vědci již nyní umějí rozřadit nemocné na ty, kteří jsou stabilní, a ty, u kterých se může projevit některá z nebezpečných komplikací cirhózy.