Družice nese na palubě miniaturizovaný rentgenový dalekohled, který může v budoucnu sloužit k pozorování slunečních erupcí v reálném čase či rentgenových blesků tropických bouřek z oběžné dráhy. Nechybí ani přístroj pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře, družice též testuje nově vyvinutý radiační štít.

Zařízení váží jen dva kilogramy, pohybuje se na polární dráze ve výšce 510 kilometrů. Zemi oběhne jednou za necelých 95 minut. Na orbitu byla družice vynesena v rámci mezinárodní mise QB50 loni 23. června, a to z indického kosmodromu Šríharikota spolu s první slovenskou umělou družicí. [celá zpráva]

V plném provozu je od 2. srpna 2017.

Měří prý stejně dobře jako dražší satelity

Podle Vladimíra Dániela z VZLÚ mise pomohla ověřit řadu postupů, které lze dále rozvíjet na pokročilejších projektech.

„Co se týká samotných přístrojů, družice prokázala, že dokáže provádět měření na stejné úrovni jako mnohem větší a nákladnější satelity. V tom patří naše mise ke světové špičce,“ doplnil.

VZLUSAT-1 je sedmou českou nebo československou družicí. Před ní bylo vypuštěno v letech 1978 až 1996 celkem pět družic Magion. [celá zpráva]

V roce 2003 pak i družice MIMOSA, ale již několik dní po startu se začaly objevovat technické problémy, tudíž svou misi nesplnila. Naši planetu tak obíhala po eliptické dráze jako nefunkční těleso – a nakonec až 11. prosince 2011 shořela v atmosféře.