Parker Solar Probe se vydala k hvězdě našeho planetárního systému z floridského mysu Canaveral 12. srpna. Odstartovala s ní raketa Delta IV Heavy. [celá zpráva]

Dne 6. listopadu se sonda dostane ke Slunci na vzdálenost 24 milionů kilometrů.

Cílem projektu s rozpočtem kolem 1,5 miliardy dolarů (34 miliard korun) je získat nové poznatky o Slunci, které například umožní lépe předpovídat solární bouře, jež mohou ohrozit pozemské rozvodné sítě nebo satelitní navigaci.

Proč je teplota okolí Slunce vyšší než na povrchu

Sonda je první zařízení vyslané lidmi do vesmíru, které pronikne do sluneční koróny, což je oblast atmosféry naší hvězdy. Vědci by byli rádi, kdyby jim zaslané údaje pomohly objasnit, proč teplota koróny, dosahující až několika milionů stupňů Celsia, je o několik řádů vyšší než teplota kolem 5500 stupňů na povrchu hvězdy.

Sonda Parker Solar Probe

Sonda Parker Solar Probe

FOTO: NASA/Johns Hopkins APL/Ed Whitman

Sonda během své mise, rozplánované do roku 2025, provede 24 nejbližších průletů kolem Slunce. První je propočítán už na 6. listopadu kolem půl páté ráno SEČ, kdy se aparát dostane 24 milionů kilometrů daleko od povrchu hvězdy. Nejvíce se ke Slunci má přiblížit v roce 2024, a to na 6,16 milionu kilometrů.

Největší rychlost letu

Podle propočtů vědců Parker Solar Probe v noci na pondělí překonala i dosavadní rekord nejrychleji letícího kosmického přístroje, a to 247 tisíc kilometrů za hodinu. Toho dosáhla v dubnu 1976 také již zmíněná sonda Helios 2.

BEZ KOMENTÁŘE: Start rakety nesoucí sondu Solar Probe

Start rakety nesoucí sondu Parker Solar Probe

FOTO: AP

Sonda, která se má jako první „dotknout” Slunce a objasnit extrémní počasí ve vesmíru, měla původně svou misi zahájit 11. srpna. [celá zpráva]

Kvůli technickému problému se však musel start rakety odložit. [celá zpráva]

Pouhý den poté ale už proběhlo vše v pořádku.