Zemská kůra plave na povrchu tekutého pláště. Pokud je pevnina zatížena několika kilometry ledu, klesne hlouběji. To je případ Antarktidy a Grónska, které jsou pokryty vrstvou ledu silnou dva až tři kilometry.

Jestliže Antarktida roztaje, hmotnost ledu přestane tlačit na kontinent a ten se pak zvedne, domnívá se fyzik Mark Miodownik z londýnské Univerzity College.

Jedná se o takzvaný postglaciální odraz. To platí i o Grónsku, s nímž se v případě roztání ledu zvedne i část Severoamerické tektonické desky.

Jde o to, kde to začne

Jde tedy o to, která oblast začne tát jako první. Bude-li to Grónsko, mohou o relativním štěstí hovořit Spojené státy. Ušetřena zůstanou velkoměsta v pásu od Miami na Floridě po megalopoli BosWash (aglomerace mimo jiné Bostonu, New Yorku, Washingtonu, Filadelfie či Baltimoru).

Střední část země by ale v takovém případě postihlo extrémní sucho.

Pokud se ale jako první rozpustí led v Antarktidě, pak se jižní tektonické desky zvednou jako první a celá Severní Amerika půjde pod vodu nejdříve. Následovat budou i další pobřeží, pravděpodobně tichomořské ostrovy.