Oproti předchozímu školnímu roku jich bylo o 4426 víc. Během tří let se počet asistentů zdvojnásobil. Na ministerstvu školství se proto uvažuje, zda by se příliv asistentů neměl omezit. Poptávka je totiž od zavedení nových pravidel pro inkluzi obrovská nejen ze škol, ale i od rodičů.

„Jakmile se proti inkluzi zvedla v některých médiích negativní vlna, paradoxně se mnozí rodiče informovali a velice rychle zorientovali, načež začali ve velkém vyžadovat pro své postižené děti asistenty,“ popsal Právu šéf školských odborů František Dobšík.

„Zkusili třeba i více pedagogicko-psychologických poraden, které rozhodují o doporučení k přidělení asistenta. A když třeba neuspěli v jedné, tak ve čtvrté poradně už jim toho asistenta přisoudili,“ uvedl.

Podle exministra školství Stanislava Štecha, uznávaného odborníka na pedagogiku a znalce legislativy kolem inkluze, se zvedla poptávka po asistentech i ze strany škol. „Liší se to kraj od kraje. Byly školy a kraje, které se snažily tlačit na poradny, aby bylo k dispozici co nejvíc asistentů. Ale v některých regionech se to nedělo,“ řekl Právu.

Na asistenty jde nejvíce peněz

Zákon o začleňování postižených dětí do běžných škol vešel v platnost v roce 2005 a o deset let později vznikla novela, která měla zaplnit děravá místa. I přes vášnivé debaty o smyslu inkluze začala nová pravidla platit v roce 2016. Kromě jiného tak vznikl školám nárok na platy pro asistenty. Dříve jim totiž krajské úřady nedodávaly peníze na celé mzdy, někdy dokonce ani korunu, a ředitelé lepili platy asistentů z peněz na odměny pro ostatní pedagogy.

Nicméně počty asistentů ve školách se začaly zvyšovat už předtím. Za tři roky se počty asistentů bezmála zdvojnásobily. Ve školním roce 2014/15 zaměstnávaly školy celkem 8873 asistentů, o rok později 10 382, od září 2016 už jich měly 13 299. Nejvíc z nich bylo na základních školách, konkrétně 10 080, v minulém školním roce již 13 660.

Avšak ne každý asistent má plný úvazek. Někdy je ve škole jen na půl dne, jindy dostane třeba čtvrtinový úvazek na jedno dítě, přičemž má na starosti tři.

Asistenti se stali vůbec nejdražší položkou inkluze a zájem o ně předčil očekávání. Podle analýzy ministerstva školství tvořili ve školním roce 2016/2017 asi 7,2 procenta poskytovaných podpůrných opatření, ovšem přišli stát na 1,35 miliardy korun. Celkové náklady na inkluzi přitom činily ve stejném období zhruba 2,07 miliardy korun.

Letošní rozpočet počítal s přibližně dvěma miliardami na inkluzi, ale ministerstvo muselo dodatečně poskytnout zhruba miliardu navíc v průběhu roku. Příští rok už by na inkluzi měly jít čtyři miliardy.

Jeden vždy nestačí

Ministr školství Robert Plaga (ANO) by rád brzy předložil novelu, která by měla počty asistentů zregulovat. V předběžných debatách se navrhovalo, aby se uzákonil maximální počet jeden asistent na třídu. Od tohoto nápadu se brzy upustilo, protože v jedné třídě by jeden asistent na vícero dětí s těžším postižením nestačil.

„Představte si, že máte ve třídě jednoho autistu, jedno psychiatrické postižení a jedno dítě s poruchou učení a jen jednoho asistenta na třídu. Asi ušetříte, ale je otázka na úkor čeho,“ poznamenal Štech. Ostatně i Plaga před časem v rozhovoru pro Právo zdůraznil, že jen v případech, kde je to možné, by měl být tzv. sdílený asistent.

Asistentů, kteří pomáhají více dětem v jedné třídě, se využívá už dnes. Plaga by chtěl zajistit, aby se asistenty neplýtvalo. To, že se někdy asistenty hýří, připouští i Štech. „Poradny možná občas vypisují asistenta i na dítě, v jehož třídě už jeden asistent působí. Ušetří si tak práci,“ řekl Štech s tím, že jeden asistent může učiteli pomáhat třeba se třemi dětmi s poruchou učení, tedy například s dyslektiky, dysgrafiky, dyskalkuliky apod.

Podle Štecha by zpřísnění pravidel pro doporučování asistentů mohlo úspory přinést, ale zdaleka prý nebudou tak velké. A připomněl zahraniční zkušenosti, že investice do podpory dětí s postižením v raném věku vyjdou levněji, než když se o ně stát stará v dospělosti.

Běžné školy v uplynulém školním roce navštěvovalo 73 678 handicapovaných dětí. Většina z nich trpí závažnou vývojovou poruchou učení, přesně 43 086, dalších 11 926 poruchou chování, 5315 má závažnou vadu řeči, kombinaci více vad má 4637, mentálně postižených je 4294 a autistů 2169. Zbylé stovky dětí mají sluchové, zrakové či tělesné postižení.