Nálezem meteoritů se potvrdil scénář pádu, který pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR určili z analýzy záznamů, pořízených přístroji v české a německé části Evropské bolidové sítě. Ta má hlavní sídlo v Ondřejově.

Světelná křivka bolidu EN100718 Renchen ze stanice Přimda pořízená radiometrem, který je součástí každé automatické kamery v české části bolidové sítě. Podrobná světelná křivka je důležitá i pro kvantitativní popis průběhu fragmentace meteoroidu.

Světelná křivka bolidu EN100718 Renchen ze stanice Přimda pořízená radiometrem, který je součástí každé automatické kamery v české části bolidové sítě. Podrobná světelná křivka je důležitá i pro kvantitativní popis průběhu fragmentace meteoroidu.

FOTO: Astronomický ústav AV ČR

„Je to bezesporu jeden z největších úspěchů tohoto dlouhodobého mezinárodního experimentu, který byl založen v roce 1963 Zdeňkem Ceplechou. Evropská bolidová síť byla první takový experiment na světě a jako jediná zůstává takto dlouho v provozu,“ okomentoval to mluvčí Astronomického ústavu Pavel Suchan.

Jasnější než Měsíc. Bylo však oblačno

Co se přesně stalo? V úterý 10. července krátce před půl dvanáctou místního času ozářil rozsáhlé území kolem středního toku Rýna, tedy kolem hranic NěmeckaFrancie (především regionů Bádenska-Württemberska, Porýní-Falci, Alsaska a Lotrinska) velmi jasný meteor neboli bolid.

Světelná dráha bolidu byla dlouhá 63 kilometrů a těleso ji uletělo za pouhé čtyři sekundy.

Před srážkou se Zemí nejprve existoval meteoroid, který obíhal Slunce. V přísluní se dostal jen o málo blíž ke Slunci, než je dráha naší planety, nejdále od něj se pohyboval ve vnitřní oblasti hlavního pásu planetek. Původně tedy šlo o malou část asteroidu pocházejícího z vnitřní části hlavního pásu planetek.

Celooblohový snímek bolidu z 10. července pořízený zrcadlovou bolidovou kamerou německé části Evropské bolidové sítě na stanici 87 Gernsbach

Celooblohový snímek bolidu z 10. července pořízený zrcadlovou bolidovou kamerou německé části Evropské bolidové sítě na stanici 87 Gernsbach

FOTO: DLR, Německo

Vědci zjistili, že objekt vstoupil do atmosféry ve 23 hodin 29 minut a 48 sekund SELČ. Začal nejprve slabě svítit ve výšce 80 kilometrů, postupně však zářil jasněji než Měsíc v úplňku.

Rychlý a nezvykle nízko svítící

S výjimkou velké části Francie a menších oblastí Německa jeho sledování komplikovala oblačnost. Proto bolid EN100718 neupoutal tak velkou pozornost, jako to obvykle u takto jasných vesmírných těles bývá.

Bylo to mimo jiné proto, že jeho dráha v atmosféře byla značně strmá a tudíž i relativně krátká – jak do délky, tak i do trvání celého jevu. Světelná dráha bolidu byla dlouhá 63 kilometrů a těleso ji uletělo za pouhé čtyři sekundy.

Průmět atmosférické dráhy bolidu EN100718 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 63 km, bolid ji uletěl přibližně za 4 s.

Průmět atmosférické dráhy bolidu EN100718 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 63 km, bolid ji uletěl přibližně za 4 s.

FOTO: Google/Astronomický ústav AV ČR

Těleso se při vstupu do atmosféry pohybovalo rychlostí necelých 20 km/s a postupně se v atmosféře brzdilo a rozpadalo. Z důvodu relativně malé vstupní rychlosti, strmé dráhy, počáteční hmoty a soudržnosti materiálu přestal bolid svítit až pouhých 18 km nad zemí – jen mírně na západ od města Renchen nedaleko řeky Rýn, která zde tvoří hranici mezi Německem a Francií.

„Takto hluboký průnik je u bolidů velmi vzácný, což dokresluje fakt, že za několik desítek let našich systematických pozorování jsme pozorovali takto malou koncovou výšku jen zcela výjimečně,“ prohlásil vedoucí oddělení meziplanetární hmoty a koordinátor bolidové sítě Pavel Spurný.

Sehnat záběry i z bližších kamer

Naštěstí se nejen poblíž dráhy bolidu, ale i třeba v západních Čechách, našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno, což se ukázalo jako rozhodující pro objasnění a popsání vzácného přírodního úkazu.

Znázornění pádové oblasti bolidu. Menší úlomky jsou ve východní části zvýrazněné pádové oblasti a jejich hmotnost vzrůstá směrem na západ až severozápad. Polohy nalezených meteoritů jsou vyznačeny body M1 (11.9 g), M2 (955g), M3 (20.6 g) a M4 (4.8 g).

Znázornění pádové oblasti bolidu. Menší úlomky jsou ve východní části zvýrazněné pádové oblasti a jejich hmotnost vzrůstá směrem na západ až severozápad. Polohy nalezených meteoritů jsou vyznačeny body M1 (11.9 g), M2 (955g), M3 (20.6 g) a M4 (4.8 g).

FOTO: Google/Astronomický ústav AV ČR

Bolid byl zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na českých stanicích Přimda (stanice ČHMÚ) a Churáňov. Tyto snímky umožnily předběžně určit nejen to, kudy bolid letěl, ale hlavně zjistit, že to skončilo pádem meteoritů.

„Ze všech záznamů jsme během jednoho dne určili, kde se jev odehrál, jak probíhal, jak byl mohutný a že skončil pádem meteoritů. A to přesto, že bolid letěl daleko mimo ČR a naše kamery byly od něho od 365 do 420 kilometrů,“ připomněl Spurný.

ČTĚTE TAKÉ:
Kamery nad Českem zachytily extrémně jasný bolid

Bylo jasné, že by pomohlo sehnat záznam bolidu z větší blízkosti, který by tuzemské závěry zpřesnil. „Několik hodin po přeletu bolidu jsme tedy kontaktovali správce německé části Evropské bolidové sítě Dietera Heinleina a požádali jsme ho o data z kamer, které patří pod správu Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR),“ uvedl astronom.

Pro úplný popis bolidu byl důležitý snímek ze stanice 78 Osenbach (Alsasko, Francie), kde je sice nejjasnější část bolidu za mraky a chybějí informace o jeho konci, ale jsou tam měřitelné časové značky (pravidelná přerušení světelné stopy bolidu způsobená rotující clonou), které jsou stěžejní pro určení rychlosti.

Na louce i v síti proti ptákům

Úspěchem podle vědců je, že po vyhodnocení záznamů a zaslání informace o pádové oblasti, kam dopadly zbytky původního tělesa (meteoroidu), německým kolegům, tak ti v předpovězené oblasti pro danou hmotnost meteority také našli.

„Tím se tento případ řadí do velmi vzácné kategorie tzv. meteoritů s rodokmenem (zařadil se tak ke zhruba 30 dříve identifikovaným), protože nejen že jsme přesně určili, kde dopadly, ale také jsme vypočítali, odkud k nám přiletěly,“ vysvětlil Spurný.

První meteorit Renchen (M1) o hmotnosti 11.9 g v nálezové pozici a s vloženým detailem. Meteorit byl nalezený necelé dva týdny po pádu – 24. července.

První meteorit Renchen (M1) o hmotnosti 11.9 g v nálezové pozici a s vloženým detailem. Meteorit byl nalezený necelé dva týdny po pádu – 24. července.

FOTO: Ralph Sporn a Martin Neuhofer, Pavel Spurný

Hledání dalo značnou práci (počasí, nepřístupná místa atd.), ale 24. července bylo úsilí vědců poprvé korunováno úspěchem, když se jim podařilo nalézt první meteorit o hmotnosti 11.9 gramů. Malý útvar byl z velké části pokrytý čerstvou černou kůrou a z bolidu z 10. července evidentně skutečně pochází.

Na přelomu července a srpna hledači na louce dále našli meteorit o hmotnosti 955 gramů.

Druhý a největší meteorit Renchen (M2) o hmotnosti 955 g nalezený 31. července. Snímek byl pořízen těsně po nálezu, kromě meteoritu je vidět i menší jamka, kterou svým dopadem vytvořil.

Druhý a největší meteorit Renchen (M2) o hmotnosti 955 g nalezený 31. července. Snímek byl pořízen těsně po nálezu, kromě meteoritu je vidět i menší jamka, kterou svým dopadem vytvořil.

FOTO: Ralph Sporn a Martin Neuhofer

Dne 1. září se objevilo na lesní cestě v místech, kam by nebylo možné, aby doletěly úlomky z vyšší fragmentace (např. hlavního výbuchu) několik malých úlomků, které s velkou pravděpodobností patřily původně k největšímu nalezenému meteoritu.

A během již osmé hledací kampaně do pádové oblasti a celkem po 26 dnech pátrání se podařil další nález. Němečtí odborníci Ralph Sporn a Martin Neuhofer v neděli 30. září nalezli malý meteorit vážící 4.8 gramů – a zachycený do ochranné sítě proti ptákům, která zakrývala jabloňový sad východně od Renchenu v předpovězené oblasti.

Dne 30. září Ralph Sporn a Martin Neuhofer nalezli další meteorit (M4) o hmotnosti 4.8 g východně od města Renchen, jak je zachycený v síti zakrývající jabloňový sad. Detail meteoritu je v obrázku.

Dne 30. září Ralph Sporn a Martin Neuhofer nalezli další meteorit (M4) o hmotnosti 4.8 g východně od města Renchen, jak je zachycený v síti zakrývající jabloňový sad. Detail meteoritu je v obrázku.

FOTO: Ralph Sporn a Martin Neuhofer

Klasifikaci meteoritu provedl Addi Bischoff se svým doktorandem Markusem Patzekem z německého Ústavu pro planetologii z univerzity v Münsteru. Určili, že se jednalo o obyčejný chondrit typu L5-6. Jde o tzv. brekcii, což znamená meteorit složený z více druhů materiálu. Rovněž i ze složení vlastního meteoritu se potvrdil asteroidální původ tělesa.