Kometu 67P obíhala sonda Rosetta od roku 2014 do roku 2016. Svou celkově 12letou misi – 10 let ke kometě vzdálené přes šest miliard kilometrů putovala – sonda ukončila 30. září 2016 přistáním na zmíněné kometě. Pracovala do poslední chvíle. [celá zpráva]

Byla prvním lidským tělesem, které kdy obíhalo nějakou kometu.

Ztráta a nález modulu

Jedním z úkolů satelitu bylo ověřit hypotézu, že život na zemský povrch mohl dorazit právě z komet. I proto byla Rosetta vybavena robotickým modulem Philae. Vypustila jej v listopadu 2014, měl provádět další výzkum přímo na povrchu komety. Přistání ale nedopadlo nejlépe a Philae se ztratil z dohledu. Přesto modul na Zemi poslal čtyři, byť krátké, série údajů.

Ilustrace Rosetty (vlevo) s modulem Philae u komety

Ilustrace Rosetty (vlevo) s modulem Philae u komety

FOTO: Profimedia.cz

Po poslední transmisi z 9. července 2016 se Philae nadobro odmlčel. Takřka na poslední chvíli se ale Rosettě přece jen podařilo Philae najít. Na záběrech, které pořídila 2. září 2016, odborníci robotický modul rozeznali, a dokázali tak určit místo, kde skončil. [celá zpráva]

Rosetta poté 30. září ve 12:40 SELČ dosedla asi dva kilometry od něj.

Data z Rosetty slouží vědě nadále

Zajímavé je také nedávné možné zjištění vědců, kteří vycházeli i z dat Rosetty, že se trpasličí planeta Pluto má skládat z miliardy komet. Zejména citace jednoho vědce je pozoruhodná:

„Zjistili jsme konzistenci mezi odhadovaným množstvím dusíku uvnitř ledovce na Plutu a množstvím, které by šlo očekávat, pokud by Pluto vzniklo shlukem zhruba miliardy komet. Nebo jiných objektů Kuiperova pásu s podobným chemickým složením, jako má kometa 67P.“

Zřejmě tak existuje nápadná podobnost mezi Plutem o kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko. [celá zpráva]