Na aktuálním výzkumu se podíleli Ondřej Santolík a Ivana Kolmašová z oddělení kosmické fyziky na Akademii věd.

První náznaky, že na Jupiteru se blýská podobně jako na Zemi, přinesla již sonda Voyager 1 v roce 1979. Zaznamenala v blízkosti Jupiteru rádiové signály, které při převedení do zvukové podoby „hvízdaly” podobně jako ty od pozemských bleskových výbojů.

Ukázalo se, že četnost blesků na obou planetách je srovnatelná.

Není bez zajímavosti, že sondy Voyager posílají data z kosmu už 41 let. [celá zpráva]

Průlom se „zvídavou” sondou Juno

Existenci blesků u Jupiteru potvrdily také další sondy, nepovedlo se jim ale zachytit i jiné signály, které obvykle provázejí pozemské blesky.

Detailní pohled sondy Juno na bouři na Jupiteru

Detailní pohled sondy Juno na bouři na Jupiteru

FOTO: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Matt Brealey/Gustavo B C

Přelom způsobila sonda Juno, kterou k této planetě vyslala vesmírná agentura NASA. Přiletěla k ní v létě 2016 po pětileté cestě. [celá zpráva]

„Každých 53 dní se k planetě dostane velmi blízko, do výšek pouhých 4000 kilometrů (méně než desetinu poloměru Jupiteru) nad viditelný povrch. Tak blízko se žádná z předchozích sond nedostala,” uvedli vědci.

Nutnost projít desítky tisíc záznamů

Přístroje na sondě Juno zjistily, že elektromagnetické signály vyzařované bleskovými výboji na Jupiteru jsou mnohem podobnější těm pozemským, než se dosud myslelo. Mikrovlnný detektor ukázal, že nejvíc blesků vzniká ve středních a polárních oblastech, naopak kolem rovníku žádné signály nezachytil.

Na Jupiterově severní polokouli bylo v dubnu poměrně oblačno, zjistila sonda Juno.

Na Jupiterově severní polokouli bylo v dubnu poměrně oblačno, zjistila sonda Juno.

FOTO: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Kevin M. Gill

Ikonická skvrna na Jupiteru

Ikonická skvrna na Jupiteru

FOTO: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/ Gerald Eichstädt /Seán Doran

Kolmašová a také další vědec, Masafumi Imai z univerzity v americkém státě Iowa, museli probrat několik desítek tisíc záznamů.

„Přispěli jsme analýzou měření elektromagnetických polí na slyšitelných frekvencích, která potvrzuje interpretaci pulzu registrovaných mikrovlnným detektorem jako signálů od blesků,” řekl Santolík.

Planeta se svými měsíci Io a Europa

Planeta se svými měsíci Io a Europa

FOTO: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Roman Tkachenko

Dříve se vědci domnívali, že blesková aktivita na Jupiteru je až tisíckrát nižší než na Zemi. Opírali se hlavně o data z Voyageru 1. Juno ale při svých osmi blízkých obletech shromáždila mnohem rozsáhlejší soubor měření blesků.

„Ukázalo se, že četnost blesků na obou planetách je srovnatelná,” uzavřeli odborníci.