Rostlina, objevená slavným francouzským paleontologem Joachimem Barrandem, je zajímavá hned z několika důvodů. Vedle jejího úctyhodného věku, díky němuž má i titul nejstaršího jednoznačného makroskopického zbytku suchozemské rostliny, je to i její velikost přesahující jakékoli jiné dosud známé nálezy.

Například dosud nejstarší rostlinné zbytky z Irska byly jen několik milimetrů velké a i další silurské nálezy z Velké Británie či Brazílie nepřesahují 2,5 centimetru. Právě z toho pak vědci usuzovali na jejich vlastnosti a například americký paleontolog Kevin Boyce soudil, že tyto první rostliny nemohly být zelené.

Po znovuotevření zrekonstruované historické budovy Národního muzea se rostlina stane součástí stálé expozice.

„Český nález, který má zhruba šest centimetrů, ale tuto teorii zcela vyvrací. Velikost stonku nově popsaného exempláře totiž jednoznačně potvrzuje, že tato Cooksonia rozhodně měla dostatek objemu těla k tomu, aby dokázala zajistit základní funkce cévnaté rostliny včetně fotosyntézy, rozvodu vody a živin, a byla tak schopna samostatné existence,“ uvedlo Národní muzeum v tiskové zprávě.

Cooksonia je rod vyhynulých suchozemských vyšších rostlin. Nese jméno po australské paleontoložce Isabel Cooksonové.

Barrande ji našel u Loděnice, nikoho nezaujala

Kuriózní je, že rostlina na svou příležitost čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Věhlasný francouzský paleontolog Barrande ji nalezl ve skalách u středočeské Loděnice a společně s jeho sbírkou se později dostala do sbírek Vlasteneckého muzea (dnešního Národního).

Exemplář byl původně určen jako fosilní řasa nejasného zařazení (Fucoides) a uložen do bedny ve sklepním depozitáři Národního muzea, kde zůstal zcela nepovšimnut. „(Fosilie) nejspíše nebyla tak atraktivní jako prvohorní pozůstatky fauny včetně trilobitů,“ domnívá se muzeum.

Bez jakékoli pozornosti fosilie vydržela až do roku 2011, kdy vědci před rekonstrukcí historické budovy Národního muzea stěhovali sbírkové předměty do depozitářů v pražských Horních Počernicích. Při jejich třídění paleontolog Vojtěch Turek v domnělé řase rozeznal suchozemskou fosilní rostlinu.

Další zkoumání unikát potvrdilo

Aby svůj objev Turek stvrdil, předal fosilii k dalšímu zpracování. Experti se dokonce vydali i na Barrandem označené místo nálezu, takzvané Barrandovy jámy u Loděnice, a našli množství dalších Cooksonií. Žádná ale již nedosahovala kvality nálezu francouzského badatele.

Po znovuotevření zrekonstruované historické budovy Národního muzea se tak znovuobjevená rostlina stane součástí stálé expozice.

Objev představili vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Geologického ústavu Akademie věd ČR ve vědeckém časopise Nature Plants.