Nejlepším řešením je pochopitelně podle italského deníku Corriere della Sera naučit se stresu čelit a s následky včas pracovat. Jakmile ale bolest zesílí na nesnesitelnou mez, bez pomoci lékaře to dál obvykle už nejde.

Stres se dá zjistit i podle stavu pokožky. „Může totiž vyvolat vyrážku, často v podobě červených skvrn nebo kopřivky v oblasti žaludku, zad, rukou a tváře,“ vysvětlila psycholožka a psychoterapeutka Elizabeth Lombardová s tím, že mnozí experti jsou přesvědčeni, že je to zaviněno negativním působením stresu na imunitní systém.

Také bolesti šíje nemusí být dány jen dlouhodobým vysedáváním u počítače, ale mohou být důsledkem stresu, který vyvolává svalové napětí. Tak jako v ostatních případech je jedním z receptů hluboké dýchání, při němž se soustředíme na bolestivou oblast a snažíme se ji za nádechů a výdechů uvolnit.

Zabírá i míček

Někteří lidé si stěžují na chvějící se oční víčko (blefarospasmus), tedy křeč svalů horního víčka.

I to může být způsobeno emotivním napětím. Vhodné je odpoutat pozornost od toho, co právě děláme, a to nejméně na dvacet minut, a dívat se například z okna nebo úplně zavřít oči.

Zejména ženy se snaží čelit stresu okusováním nehtů. Než byste upadali do takového zlozvyku, pořiďte si raději protistresový míček, jímž podle expertky Debbie Mandelové „úzkost z těla doslova vyženete“.

Zubní kaz nemusí být dán jen špatnou zubní hygienou, ale také může být způsoben stresem, hlavně v případě, kdy během dne či v noci skřípeme zuby, což může způsobit erozi skloviny. Pokud jde ovšem o těžkou formu skřípání zubů, je vhodné navštívit zubaře. Stres může působit i na žaludek a vést k pocitům nevolnosti. Zde podle Mandelové pomáhá ponořit ruce do vlažné tekoucí vody.

Experti zmiňují odpoledního šlofíka

Také netečnost a vyčerpanost může být signálem stresu: napětí dokáže narušit kvalitu spánku, takže se ráno člověk budí ještě více unavený a nervózní. Na to podle expertů pomáhá půlhodinové odpolední zdřímnutí.

Chronický stres může vést ke zmenšení hipokampu, který hraje zásadní roli v dlouhodobé paměti, takže vyvolá větší zapomětlivost. „Výzkum naštěstí ukázal, že když se hladina stresu sníží, hipokampus získá svou původní velikost,“ podotkla Lombardová. V tomto případě nejvíce pomáhá fyzická aktivita, třeba i jen menší procházka či vynechání výtahu a vyběhnutí schodů pěšky.

Stres může stát i za nerozhodností, protože napětí vyvolává nepozornost a nesoustředěnost. I v tomto případě je vhodný pohyb na čerstvém vzduchu, sluneční svit navíc tělu pomáhá uvolňovat serotonin a vitamín D, což zlepší náladu a posílí imunitní systém.