Z diskusí s učiteli v různých základních školách vyplývá, že minimálně v 9. třídách musejí vlivem aktuální podoby přijímacích zkoušek rezignovat na vzdělávání podle rámcových vzdělávacích programů v jejich šíři a hloubce, jak informuje EDUin. Místo toho se věnují přípravě na testy.

Ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Zíka přiznal, že testy mají skutečně přimět školy k tomu, aby na ně své žáky připravovaly. Něco podobného říkal již dříve. Fakt, který například zmínil v Auditu českého vzdělávacího systému odborník z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity Tomáš Bouda – že přijímací zkoušky deformují vzdělávání na ZŠ –, nevnímá.

Úlohy u přijímaček jsou navíc často zaměřeny na ověřování nevyužitelných znalostí, hlavně v češtině, tvrdí vzdělávací organizace.

Co vlastně jednotné přijímačky znamenají?

Podle Zíkových slov došlo také v případě jednoho testu ke zvýšení obtížnosti. Test z matematiky pro uchazeče o studium na osmiletých gymnáziích byl upraven na základě požadavků několika škol, které mají speciální matematické třídy.

Na jednotné zkoušky jsou žáci připravováni během celé povinné školní docházky. Není tedy důvod, aby příprava přímo v 9. ročníku byla tak intenzivní.MŠMT

Výzkumnice z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Jana Straková stejně jako další odborníci upozorňuje i na možný negativní vliv, jaký mají přijímací zkoušky na děti z méně podnětného prostředí, rovněž na jejich šanci i motivaci dosáhnout maturitního vzdělání.

I proto EDUin vyzývá ministerstvo k několika krokům:

  • Aby v souladu s požadavky Auditu vzdělávacího systému v ČR revidovalo přijímací zkoušky, nastavení náročnosti testů a proces, jakým je tato náročnost určována.
  • Aby upravilo obsah testů s ohledem na jejich strukturu, vyváženost a vliv na podobu základního vzdělávání.
  • Neprodleně provést analýzu vlivu přijímacích zkoušek na skupinu dětí pocházejících z méně podnětného prostředí.

„Každoročně se opakující stížnosti na neřešené problémy přijímacích zkoušek a nezodpovězené otázky, které se dotýkají jejich vlivu, doposud nevyvolaly na MŠMT potřebu jakkoliv analyzovat či revidovat, co vlastně přijímací zkoušky způsobují,“ prohlásil Bob Kartous z EDUin.

MŠMT: Škola musí zajistit vzdělávání pro všechny

A co na kritiku jednotných přijímaček říká resort školství? „Povinností škol je zajistit výuku podle platných rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní školu. Ty stanoví cíle a výstupy, kterých žák v daném ročníku musí dosáhnout. Metody a způsoby si stanoví sama škola ve svém školním vzdělávacím programu (ŠVP). Škola může svůj ŠVP uzpůsobit tak, aby byl ve výuce prostor na přípravu na přijímací zkoušky na střední školu,“ napsalo MŠMT Novinkám.

„Na jednotné zkoušky jsou však žáci připravováni během celé povinné školní docházky. Nevidíme tedy důvod, aby příprava přímo v 9. ročníku byla tak intenzivní. RVP zkrátka musejí být naplněny,“ zdůraznilo ministerstvo s tím, že jednotné přijímačky se konají pouze na obory vzdělání s maturitní zkouškou.

„Základní škola musí samozřejmě během 9. ročníku zabezpečit vzdělávání i pro ostatní žáky, kteří se na tyto obory nehlásí,“ uzavřel resort vedený ministrem v demisi Robertem Plagou (ANO).

Kartous nicméně nabádá a neustále opakuje, že je nutné začít místo chaotických a nepromyšlených kroků dělat skutečnou vzdělávací politiku.