Hlavní obsah

Učitel mediků musí být renesanční altruista, tvrdí děkani lékařských fakult

Právo, Václav Pergl

Lékař, který bude učit mediky teoretické obory, musí být podle děkanů lékařských fakult „renesanční altruista“ (má zájem o blaho ostatních). Lékařů učitelů je nedostatek, i kvůli nízkým platům. Ve stejném věku a při stejném vzdělání si přijdou asi na polovinu proti kolegům v nemocnicích.

Foto: 1. LF UK

Děkan 1. LF UK Aleksi Šedo.

Článek

„Nastupujícím učitelům můžeme nabídnout tarifní plat kolem 23 až 27 tisíc korun hrubého,“ vysvětlil děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš.

Plat se zvyšuje po dosažení titulu docenta, což trvá obvykle deset až patnáct let. Stoupne na přibližně 45 tisíc Kč, u profesorů na 50 až 60 tisíc korun. Podle Bareše ale často fakulty na platy nemají, nabízejí proto jen částečné úvazky.

Kombinace úvazků

Lékaři z klinické praxe proto mnohdy kombinují výuku s úvazkem v nemocnici. U teoretických oborů to ale často není možné. Podle přednosty Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Karla Smetany lékaře nezřídka ve výuce nahrazují absolventi přírodovědných oborů.

Problém je podle děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze prof. Aleksiho Šeda i u stomatologů, kteří si vydělají v praxi řádově více než ve školství. Podle předsedy České stomatologické komory nic nebrání tomu, platit zubaře na školách stejně jako v soukromých ordinacích. Zaplatit jim to ale musí fakultní nemocnice, kde výkony udělají. To ale podle Šeda prakticky možné není, peníze zůstávají nemocnici.

Lékaři stárnou

Dle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se bude nedostatek lékařů i lékařů učitelů s jejich stárnutím prohlubovat. Už v současné době je docentům lékařských fakult v průměru 55 let, 14 procentům je přes 70 let. U profesorů je průměr 63 let, nad 70 let je 17 procentům z nich.

Aby se zastavilo snižování počtu lékařů, potřebovaly by lékařské fakulty navýšit počet studentů o pětinu až čtvrtinu. Stejně by potřebovaly i navýšit počet jejich učitelů.

Základním problémem jsou podle děkana 1. lékařské fakulty Šeda peníze. Už v současné době si fakulty musí vydělat asi na třetinu nákladů, hlavním zdrojem jsou peníze od studentů z ciziny, kteří studují v angličtině a vzdělání si platí.

Ministerstvo zdravotnictví chce přidat lékařským fakultám 500 miliónů korun ročně na zvýšení počtu absolventů celkem asi o 15 procent a platy učitelů lékařství. Garantovat je chce po deset let.

„Začneme-li zvyšovat počty studentů již příští rok, efekt se projeví teprve v roce 2024, a to nepočítám další roky pro specializační vzdělávání,“ dodal Šedo s tím, že docenti a profesoři učící lékařství vznikají 15 až 20 let pro promoci. Bez garance profesora nemůže fakulta žádný předmět akreditovat a učit.

Hodně studentů odpadne

Známý chirurg profesor Pavel Pafko, který i ve svých 77 letech stále ještě operuje v pražské FN Motol, soudí, že je problém i v tom, že se mění poměr žen a mužů mezi studenty medicíny.

Muži se podle něj častěji dávají na akademickou dráhu, v současné době je jich už ale mezi studenty jen třetina proti dvěma třetinám žen.

Foto: Václav Pergl, Právo

Profesor Pavel Pafko operuje téměř denně. Poprvé to bylo před třiapadesáti lety.

Upozornil také, že z přijatých studentů dostuduje přibližně polovina, takže avizované navýšení nejvýše o 15 procent je málo.

V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21 tisíc lidí, lékařů absolventů bylo přibližně 2500. Mezi studenty bylo asi 3400 samoplátců. Lékařské fakulty přijímají asi každého desátého až patnáctého zájemce.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám