Téměř osm procent z celkové populace země, která činí asi 1,3 miliónu lidí, poskytne vzorky krve pro ambiciózní program. Jeho cílem je minimalizovat zdravotní problémy tím, že bude možné včas účastníky studie varovat před hrozícími chorobami, například kardiovaskulárními nemocemi či diabetem.

Kritici nicméně namítají, že státem hrazený program za v přepočtu asi 125 miliónů korun povede hlavně ke stresu u těch, kterým nějaké nemoci hrozí.

První podobný pokus

Estonská vláda je první na světě, která se rozhodla zřídit takové osobní genetické informační služby. Podobné programy dosud zajišťují jen soukromé společnosti. Estonci budou testovat DNA účastníků na 600 tisíc genetických variant spojených s běžnými nemocemi.

Vláda doufá, že ti, kterým se dostane včasného varování, začnou žít zdravěji nebo preventivně užívat léky. Bude také možné upozornit ty, jimž hrozí nepříjemné vedlejší účinky při užívání některých léků, jako jsou antidepresiva nebo kodein.

„Dnes máme dost informací jak o genetických rizicích komplexních onemocnění, tak o variabilitě účinků léků, abychom tyto informace mohli začít využívat systematicky v péči o zdraví našich obyvatel,“ řekl listu The Independent ministr zdravotnictví Jevgenij Ossinovskij.

Také další země, jako například Velká Británie nebo Irsko, udržují jakési „biobanky“, v nichž skladují a analyzují genetické informace svých občanů. Data se ale sbírají anonymně pro lékařský výzkum spíše než pro osobní využití.

Data nedávají jednoznačné výsledky

Podle časopisu New Scientist si Estonci budou moct zvolit, jaké informace si přejí dostat. Někdo může chtít zjistit, zdá má sklony k běžným onemocněním, ale nikoliv, jestli má například zvýšené riziko rakoviny. Někteří vědci varují, že je občas složité data správně interpretovat, a zdravotní varování mohou způsobit zbytečnou paniku.

Hugh Whittall, ředitel Britské rady pro bioetiku, časopisu New Scientist řekl: „Nabídka na vytvoření genetického profilu zdarma se může zdát lákavá, ale není žádná hračka získané informace interpretovat, zejména z nich vyčíst riziko vážného onemocnění. Nakonec mohou účastníci experimentu skončit jen s více otázkami a v některých případech i s velkou úzkostí.“ Dodal také, že tu jsou také potenciální rizika týkající se bezpečnosti a soukromí.

Zájemci se mohli začít hlásit 20. března a už po pár dnech zaznamenal systém více než 10 tisíc přihlášených.