Religionistika jakožto světská neboli sekulární věda o náboženství patří na UP k nejmladším vědním disciplínám. Její činnost byla oficiálně zahájena otevřením dvouoborového studia v roce 2015. Jedná se o interdisciplinární obor, který se zabývá studiem různých náboženských tradic, zejména jejich učením, rituálním chováním či organizací.

Náboženské tradice, ateismus i čarodějnictví

Členové olomouckého pracoviště se specializují na několik výzkumných témat – především jde o historický, sociologický a antropologický výzkum náboženských tradic Evropy, Asie, Afriky a Střední a Jižní Ameriky, stejně tak výzkum podob ateismu a bezvěrectví v moderní společnosti. Dále je to studium nových náboženských hnutí, a to včetně zkoumání magie a čarodějnictví.

„Kognitivní výzkum bude dalším, a podle nás klíčovým, mezioborovým přístupem, který umožní na půdě humanitních věd využívat moderní výzkumné metody, postupy a technologie při výzkumu náboženství nejen na kulturní a sociální úrovni, ale také na úrovni biologické,“ vysvětlil vedoucí oddělení religionistiky Tomáš Bubík.

Jak lidská mysl reaguje na náboženské podněty

Kognitivní laboratoř vznikne na třídě Svobody 26 v Olomouci díky finančním prostředkům z evropského Operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání. Hlavním cílem projektu je založení a rozvoj doktorského studia v oboru religionistika.

Laboratoř by rovněž měla umožnit postgraduálním studentům a vědeckým pracovníkům rozšířit jejich poznání mimo tradiční disciplinární hranice a umožnit získat znalosti z oblasti neurověd, behaviorálních a kognitivních věd.

Výzkumný tým školitelů a jejich doktorandů bude náboženské chování sledovat na fyziologické, emocionální a behaviorální úrovni. Bude zkoumat, jak lidská mysl a tělesnost reagují na nábožensky ukotvené stimuly a jakých kognitivních mechanismů k tomu využívají.

„Základním předpokladem tohoto přístupu je, že náboženství je součást evolučně vyvinuté výbavy člověka, do které patří i mozek a mysl,“ doplnil Bubík, který je zároveň řešitelem projektu.

Propojování humanitních a přírodních věd

K výzkumu se budou kromě standardních zařízení, určených pro měření základních biometrických funkcí, využívat i přístroje jako eye-tracking, umožňující sledování pohybů očí, speciální EEG pro výzkum elektrické aktivity mozku nebo takzvaný Motion capture systém (Mocap) snímající pohyby objektů.

K vytváření nábožensky motivované stimulace bude laboratoř používat 3D projekci a virtuální realitu. Experimenty přitom budou probíhat nejen uvnitř, ale také v terénu, tedy v přirozeném prostředí zúčastněných, k čemuž poslouží mobilní laboratorní zařízení.

„Věříme, že tím dojde k obohacení religionistického výzkumu, k lepšímu pochopení náboženských jevů a současně i k postupnému propojování humanitních a přírodních věd,“ uzavřel religionista.