Dopravní psychologové FF UP se v rámci dvouletého výzkumu zaměřovali na informovanost řidičů o asistenčních systémech v motorových vozidlech a jejich využívání při jízdě. Výstupem je web s bezplatným výukovým softwarem, příručkou pro prodejce vozidel i učitele autoškol.

Metodiku schválilo ministerstvo dopravy. Má to přispět k větší znalosti asistenčních systémů aut (ADAS), které mají řidiči pomoci se zvládáním často rutinních úkolů, případně jej podporovat v řízení. Čeští řidiči o tom totiž dle výzkumu příliš nevědí.

Dlouhodobé spoléhání na takzvané asistenty může vést ke zhoršení předvídavosti v dopravních situacích.Lucie Viktorová, FF UP

„Z výpovědi 50 řidičů vyplynulo, že řada z nich není se systémy dostatečně seznámena a při první nečekané reakci vozidla k nim může rychle ztratit důvěru. Naopak ti, kteří rizika systémů nevnímají, přiznávají, že častěji kontrolují telefon, a nevěnují tak veškerou pozornost dopravě. Další výzkum na 500 respondentech prokázal, že čeští řidiči jsou jen velmi málo seznámeni s tím, že systémy vůbec existují a že mohou na silnicích potkat auta těmito systémy posílená,“ uvedla Lucie Viktorová z katedry psychologie FF UP a spoluřešitelka projektu.

Řada řidičů o ADAS nemá dostatečné povědomí i proto, že se potřebné informace nezdůrazňují v reklamách, pozornost této oblasti často navíc nevěnují ani prodejci aut.

Adaptivní tempomat

„Chceme české řidiče informovat o tom, že systémy existují a že mohou zvýšit komfort řidiče. Zároveň však zdůrazňujeme, že zodpovědnost právní i faktická zůstává na řidiči,“ řekla Viktorová.

Jako ukázkový příklad zmínila adaptivní tempomat, který dokáže hlídat vzdálenost od jedoucího vozidla. Umí jedoucí auto nastavené vzdálenosti i přizpůsobit, zvládá jízdu auta zrychlit či zpomalit a reagovat na to, když vozidlo vpředu vybočí nebo odjede.

„Systém zvyšuje komfort řidičů při řízení. Především těch, kteří jezdí dálkové trasy. Nemusejí mít neustále nohu na plynu nebo brzdě,“ dodala. Upozornila nicméně na další z výsledků výzkumů, a to ten, že dlouhodobé spoléhání na takzvané asistenty může vést ke zhoršení předvídavosti v dopravních situacích.

„Výhody mají svá rizika. Je třeba zdůraznit, že lidé nemohou dát ruce z volantu. Například systém držení vozidla v jízdním pruhu říká, že auto umí rozeznat jízdní pruhy. Jenže není to tak jednoduché, hodně záleží na vnějších podmínkách. Na českých dálnicích je to problém, systém nemusí rozlišit, co je škvíra a co souběh žlutých a bílých pruhů. Řidiči by proto měli o systémech vědět, ale neměli by je přeceňovat,“ uzavřela.

Aktuální výstupy z dvouletého projektu Adaptace člověka na asistenční systémy pro řidiče v motorových vozidlech jsou dostupné na webových stránkách. Projekt dopravních psychologů UP podpořila Technologická agentura ČR.

Od prosince má Česko i první učebnici na světě, která je zaměřená na jízdu v noci. Je dílem pracovníků Ústavu soudního inženýrství brněnského Vysokého učení technického (VUT). [celá zpráva]