Článek
Studie vychází z analýzy genů od sedmi pravěkých obyvatel této oblasti, kteří žili v letech 7500 až 4000 před naším letopočtem. „Lovci/sběrači ze západu a z východu se geneticky docela lišili a měli dosti rozdílnou fyzickou podobu,“ řekl profesor Mattias Jakobsson, genetik z uppsalské university a spoluautor studie.
Příchozí ze západu měli modré oči a tmavou kůži, lidé z východu světlou kůži a oči různých barev. Jejich míšením prý vznikla populace schopná lépe zvládat životní podmínky ve Skandinávii. Zejména světlá kůže, která se míšením rozšířila, umožňuje lépe přijímat ultrafialové sluneční záření, a tak vytvářet v těle potřebný vitamín D.
Před devíti tisíci lety byla Skandinávie nehostinná. I když se již začalo oteplovat, vnitrozemí bylo podle Jakobssona stále „obřím kusem ledu“.