Maximum meteorického roje Geminid nastává ráno 14. prosince. Aktivitu přesahující 50 meteorů za hodinu bylo možné pozorovat i v nocích předcházejících maximu roje, tedy i minulý týden. Meteory náležející tomuto roji jsou spíše pomalejší, jejich geocentrická rychlost je kolem 35 kilometrů za sekundu.

Podmínky pro pozorování Geminid jsou v letošním roce podle astronomů velmi příznivé. Měsíc totiž bude před novem, jeho tenký srpek nebude svým svitem rušit pozorování maxima roje. Počasí je ale nejisté, může být zataženo.

Souhrnný snímek z noci maxima Geminid v roce 2015 ze stanice Val Terbi ve Švýcarsku

Souhrnný snímek z noci maxima Geminid v roce 2015 ze stanice Val Terbi ve Švýcarsku

FOTO: Česká astronomická společnost/FMA

Za ideálních pozorovacích podmínek by šlo v průběhu celé noci na čtvrtek zachytit až 1000 meteorů za noc, jak uvádějí astronomové. Ke sledování tak doporučují celou noc.

Mateřské těleso Geminid není kometa

Meteorický roj je jev, při němž proud částic meziplanetárního prachu, odborně meteoroidů, které ve své dráze zanechává kometa, kříží zemskou dráhu. Částice se při letu zemskou atmosférou třou o molekuly vzduchu, přitom se vypařují a zanechávají zářící stopu. Tyto záblesky se nazývají meteory, lidé jim běžně říkají padající hvězdy či létavice.

Spatřit lze nyní také mateřské těleso roje. Díky přiblížení k Zemi má být viditelné i v malých astronomických dalekohledech.

Jenže mateřské těleso tohoto roje kometa není. Dne 11. října 1983 byl astronomy S. Greenem a J. K. Daviesem nalezen při prohlídce dat od družice IRAS rychle se pohybující asteroid neboli planetka v souhvězdí Draka. Další noc objev potvrdil C. Kowal (Palomar Observatory, Kalifornie, USA). Asteroid získal předběžné označení 1983 TB.

Po prvních výpočtech dráhy tělesa sdělil F. L. Whipple 25. října 1983, že je velmi podobná drahám meteorů náležejících meteorickému roji Geminid. Další pozorování potvrdila spojení asteroidu a meteorického roje, asteroid nakonec získal trvalé označení 3200 Phaeton. Jednalo se o první případ, kdy byla jako mateřské těleso meteorického roje identifikována planetka.

Asteroid Phaethon z 25. prosince 2010 snímaný teleskopem na Winer Observatory, Sonoita, USA

Asteroid (planetka) Phaethon z 25. prosince 2010 snímaný teleskopem na Winer Observatory, Sonoita, USA

FOTO: Česká astronomická společnost/Marco Langbroek

I tu je možné v současnosti spatřit, díky přiblížení k Zemi má být viditelná i v malých astronomických dalekohledech. Nejvíce se přiblíží 17. prosince, a to na vzdálenost zhruba 10,3 miliónu kilometrů, nejjasnější ale bude rovněž ve čtvrtek ráno. Průměr asteroidu 3200 Phaeton je zhruba pět kilometrů, teplota povrchu může díky přiblížení ke Slunci dosáhnout přes 400 °C. Právě to způsobuje vznik roje.

Dalším, dle názvu možná známějším meteorickým rojem s dobrými pozorovacími podmínkami, jsou srpnové Perseidy. [celá zpráva]

Historie objevu roje

Geminidy objevil roku 1862 anglický astronom R. P. Greg – identifikoval meteory vylétávající z radiantu (v astronomii označení bodu na obloze, z něhož zdánlivě vylétávají meteoroidy daného roje) v souhvězdí Blíženců. Aktivitu nového roje zaznamenal ve dnech od 10. do 12.prosince.

Nezávisle jen ten samý rok našli i B. V. Marshem a A. C. Twiningem v USA. Dále A. S. Herschel zaznamenal meteory vycházející ze souhvězdí Blíženců v noci z 12. na 13. prosince 1863, stejně jako tři bolidy (velmi jasné meteory) patřící tomuto roji v letech 1863 a 1864. Během 70. let 19. století se stala pozorování častějšími, jelikož si astronomové stále více uvědomovali jeho existenci.

Odborníky uváděná frekvence roje průběžně rostla a klesala, na počátku 21. století dosahovala stovky meteorů za hodinu, v posledních letech hodnot mezi 120 a 140 meteory za hodinu. To činí meteorický roj nejsilnějším pravidelným rojem vůbec, Perseidy dosahují běžně v maximu frekvencí „jen“ kolem 80 meteorů za hodinu.