Jedním z rizik léčby rakoviny je návrat nemoci, pokud se během chirurgického zákroku neodstraní veškerá nemocná tkáň. Diagnostické pero v tomto ohledu nabízí pacientům větší šanci na přežití.

Během testování se pomocí zařízení diagnostikovalo 253 vzorků tkání pacientů – ty s rakovinou prsu, plic, štítné žlázy a vaječníků se srovnávaly se vzorky zdravých tkání. Zařízení bylo v 96 procentech případů při identifikaci zdravých a nemocných tkání přesné.

Zobrazení na monitoru za několik sekund

„Pero MassSpec Pen je nedestruktivní ruční přístroj, který lze použít k diagnostice lidské tkáně v reálném čase, aby mohli lékaři provést analýzu rizik," shrnul dle agentury Reuters výzkumný pracovník Čang Ťia-Ling, vedoucí experimentální práce.

„Nejprve několik hadiček dopraví na špičku pera kontrolní kapku vody, která odstraní lipidy, metabolity a bílkoviny ze vzorku tkáně. Dané lipidy mohou být charakteristické pro určitý typ tkáně, takže kdo má rakovinu, ví, že má jiné složeni. Následně se kapka jinou hadičkou dopraví do pera a informace se pak může analyzovat,“ vysvětlila vědkyně Marta Sans Escofetová, která se na přípravě vynálezu rovněž podílela.

Zkrátka jakmile se pero přiloží ke tkáni, uvolní se malé množství vody, do které přejdou molekuly vyšetřovaného vzorku. Ty poté putují do takzvaného hmotnostního spektrometru, který stanoví přítomnost zhoubného bujení. Chirurg by tak čekal jen několik sekund, než by se na monitoru objevilo slovo „normální“, nebo „rakovina“.

Nutnost schválení a dalšího testování

Zbavit se všech rakovinných tkání a současně předcházet poškození zdravých tkání není jednoduchý proces. Například při operaci ženy s rakovinou prsu lékař potřebuje odstranit nádor a další postižené tkáně při zachování zbytku prsu. Vědci ale také testovali MassSpec Pen u živých myší s nádory a zjistili, že přístroj byl schopen identifikovat přítomnost rakoviny bez poškození zdravých okolních tkání.

Americký magazín Time nicméně připomíná, že tamní vládní agentura Úřad pro kontrolu potravin a léčiv zařízení zatím ještě neschválila.

Odborníci dále tvrdí, že potřebují pokračovat v ověřování své práce, v roce 2018 plánují zahájit klinické testování u lidí. Nikoli tedy jen srovnávání vzorků. Pero půjde použít jen jednorázově.

Tým, jehož studii zveřejnil odborný časopis Science Translational Medicine, podal americké patentové přihlášky pro tuto technologii a pracuje na zabezpečení celosvětových patentů. Ještě si každopádně počkáme – i v USA.