„Je téměř absurdní, že u studentů, kteří vystudovali Oxford, Cambridge a další univerzity, které se objevují celosvětově v první dvacítce třicítce, neuznáme diplom z těchto škol,“ řekl Telička. Připomněl, že například Oxfordská univerzita automaticky uznává české maturity.

Nostrifikace diplomu

Studenti ze zahraničních univerzit, kteří chtějí působit v české státní sféře nebo zde pokračovat v doktorském studiu, musejí projít takzvanou nostrifikací diplomu.

Student Jakub Červenka z britské univerzity ve Warwicku na společné tiskové konferenci s Teličkou, která se konala v pátek 13. října, zmínil, že proces trvá od půl roku do dvou a půl let. V podstatě to podle něj vylučuje plynulý přechod ze zahraniční na českou univerzitu a může to zkomplikovat i nástup do zaměstnání.

Ministerstvo školství oponuje, že je při uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání vázáno správním řádem a lhůty plní, když rozhoduje ve 30 dnech, ve složitých případech v 60 dnech. Správním řádem se řídí také vysoké školy, u nich ale ministerstvo délku řízení nemůže ovlivnit.

„Úprava zákona ani vnitřních předpisů nutná není, každá instance je povinna dodržovat zákonné lhůty. Často se navíc řízení prodlužuje nedostatečným podáním žadatele, které je třeba doplňovat,“ vysvětlilo ministerstvo.

O problémech s uznáváním vzdělání z prestižních univerzit nemá ministerstvo od veřejných vysokých škol žádné informace. „Telička bohužel nenabídl žádný konkrétní případ protahovaného řízení, na který bychom mohli zareagovat,“ poznamenal resort.

Dle Teličky procedura odrazuje české studenty od toho, aby se vraceli do vlasti a předali dál zkušenosti, které získali na zahraničních školách.

Nerozhoduje se na základě prestiže školy

Novinky v této souvislosti oslovily i české univerzity. „Uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání se řídí především správním řádem, zákonem o vysokých školách a mezinárodními smlouvami, nikoli vyhláškami ministerstva školství či vnitřními předpisy univerzit,“ odpověděl mluvčí Univerzity KarlovyPraze Václav Hájek.

Dle správního řádu toto řízení trvá 30 až 60 dnů podle složitosti. K prodloužení řízení dochází pouze v případech, kdy se žádost postupuje pro věcnou nepříslušnost univerzity jiné škole. Řízení se rovněž může přerušit a žadatel je pak vyzván k doložení chybějících podkladů. Pokud tak neučiní, řízení se zastavuje.

„Vysoká škola porovnává studium s obsahově obdobným studijním programem na dané zahraniční instituci. Nerozhoduje na základě prestiže a úrovně zahraniční univerzity,“ zdůraznil Hájek.

Počet žádostí o nostrifikaci se každoročně zvyšuje a žadatelé podle něj dále pokračují ve studiu v České republice či zde hledají uplatnění v oboru.

Ani pražské ČVUT při uznávání zahraničního vzdělávání a kvalifikace nezaznamenalo žádné výrazné problémy.

„Delší termíny uznání souvisí vždy s nedostatečnými podklady od žadatelů, nezaplacením správního poplatku, případně je řízení prodlužováno ověřováním předložených dokumentů na zahraničních univerzitách. Podíl českých žadatelů činil v letošním roce jen sedm procent,“ vyjádřil se pro Novinky prorektor pro studium a studijní záležitosti ČVUT Josef Jettmar.

Jak připomněla Masarykova univerzita v Brně, novela zákona o vysokých školách nově umožnila zjednodušení výše uvedeného postupu pro účely přijímání ke studiu, a to formou ověření předchozího zahraničního vzdělání přímo na základě předložení dokladu o absolvování zahraničního vysokoškolského vzdělání, tedy diplomu.

„Tento způsob ověření předchozího stupně vzdělání je vázán na získání institucionální akreditace dané vysoké školy pro alespoň jednu oblast vzdělávání. Žádost o udělení institucionální akreditace bude Masarykova univerzita podávat do konce roku,“ napsala Novinkám mluvčí brněnské školy Tereza Fojtová. Jako první o akreditaci v ČR požádala Univerzita Karlova. [celá zpráva]

Telička se nicméně domnívá, že kvůli záležitosti by sice nebylo nutné přijímat nové zákony nebo měnit pravidla na úrovni EU, stačilo by ale upravit vyhlášky ministerstva školství či vnitřní předpisy univerzit. Není bez zajímavosti, že se rovněž minulý týden rozešel s hnutím ANO, za které byl do europarlamentu zvolen.