Matthew Sachs, student Harvardovy univerzity, loni studoval lidi, jimž muzika uměla způsobit mrazení v zádech, zrychlení nebo zpomalení srdečního tepu, „knedlík v krku“, změnu v dechové frekvenci a další neobvyklé projevy. Během výzkumu, jehož výsledky uveřejnil v časopise Oxford Academic, pořídil scany mozku 20 studentů - deseti z nich přitom hudba způsobovala výše zmíněné stavy, deseti nikoli.

Sachs zjistil, že ti, kteří při poslechu cítili fyzické a emocionální pohnutí, mají odlišnou strukturu mozku než ostatní. Mají vyšší počet nervových vláken propojujících sluchovou kůru a oblasti mozku, které zpracovávají emoce. V takovém mozku probíhá intenzivnější výměna vzruchů a bohatší komunikace než u ostatních.

„Došel jsem k názoru, že vyšší počet vláken a lepší propojení dvou částí mozku znamená vyšší úroveň zpracování podnětů,“ řekl Sachs pro web Neuroscience News.

To znamená, že pokud míváte z hudby husí kůži, nejspíš jste schopni prožívat silnější a intenzivnější emoce. Tyto pocity mohou být také spojeny se vzpomínkami, které v lidech vyvolávají konkrétní písně, což se v laboratoři nedá příliš dobře ověřit.

Tato studie byla co do počtu subjektů velmi malá, Sachs se už prý chystá na další. Ta by se měla soustředit na mozkovou aktivitu při poslechu písní, které vzbuzují konkrétní reakce u konkrétních lidí.

Doufá, že se mu tak podaří zjistit, co z hlediska neurologie způsobuje tyto projevy a jak by se eventuálně emoce a hudba daly využít třeba pro léčbu psychických poruch a onemocnění. Například depresivní lidé často zažívají pocit, že se nedokážou radovat z každodenních prožitků. Možná by jim právě poslech hudby a jeho zpracování při psychoterapii mohly pomoci navrátit se k prožívání, a tím i k životu.