Mladý muž byl ale v roce 1933 zavražděn. Jeho smrt nebyla nikdy objasněna. Někteří historici spekulují o tom, že za vraždou stál ministr propagandy Joseph Goebbels, kterého Magdina minulost ohrožovala.

Magda se s Viktorem poznala, když jí bylo 18 let a žila se svou matkou a nevlastním otcem Richardem Friedländerem v Berlíně. Sestra Viktora byla Magdinou nejlepší přítelkyní. Rodina pocházela z Ruska, odkud uprchla před pogromy na Židy, které se tehdy v Rusku odehrávaly. Magda se do Viktora vášnivě zamilovala a začala se silně zajímat o židovskou víru. Byla dokonce i nakloněna nápadu, že by se společně přestěhovali do země Židům zaslíbené - do Palestiny.

Magda rodinu Arlosoroffových podle historičky Anji Klabundeové pravidelně navštěvovala. V jejich velkém bytě na Eisenacher Straße se účastnila nejen velkých sešlostí, ale i obyčejných rodinných večeří. Potkávala se tam s mnoha lidmi, účastnila se diskusí o sionismu a budoucím vzniku židovského státu.

Poměr s horlivým sionistou

Victor vystudoval ekonomii a stal se z něj horlivý sionista. Jeho hlavním cílem bylo pomoci vybudovat židovský stát. Nakonec se Viktorova rodina v roce 1924 vystěhovala do Palestiny. Tam přijal jméno Chajim a stal se významným politikem. Byl neoficiálním ministrem zahraničí Židovské agentury. Tato organizace byla založena roku 1929 a před vznikem státu Izrael fungovala jako neoficiální vláda pro židovské obyvatelstvo v tehdejší Britské mandátní Palestině.

Magda zůstala v Německu. Záhy potkala staršího bohatého průmyslníka Güntera Quandta, za něhož se provdala. Věkově nerovné manželství bylo ale za několik let na pokraji krachu a Magda opět vyhledala svou první lásku Viktora Arlosoroffa. V roce 1927 se s průmyslníkem rozvedla. K odchodu za Viktorem se ale neodhodlala. Dva roky po svém rozvodu se opět vdává, tentokrát za Josepha Goebbelse a stávají se nejprominentnějším párem třetí říše.

Magda a Joseph Goebbelsovi po svatebním obřadu

Magda a Joseph Goebbelsovi po svatebním obřadu

FOTO: Profimedia.cz

Victor Arlosoroff se do Berlína vrátil v roce 1933, když projednával dohodu mezi sionistickou exekutivou a vládou nacistického Německa, která umožnila emigraci více než 50 tisíc německých Židů.

Byl šokován, když zjistil, že Magda je vdaná za jednoho z nejfanatičtějších nacistů. Pokusil se podle archivních dokumentů Magdu kontaktovat, ta se s ním ale nikdy nesetkala, jen mu vzkázala, aby urychleně opustil Německo.

Nikdy neobjasněný atentát

Dva dny po svém návratu z Berlína  se tehdy 34letý politik stal obětí atentátu. Večer 16. července 1933 se procházel v Tel Avivu se svou ženou Simou na promenádě podél moře. Náhle se před ním ze tmy vynořil muž. „Jste doktor Arlosoroff?,“ zeptal se ho hebrejsky a posvítil mu baterkou do obličeje. Když politik přisvědčil, zeptal se ho, kolik je hodin. Než stačil Arlosoroff odpovědět, muž na něj dvakrát vystřelil a zmizel ve tmě. Politik se sice dostal do nemocnice, ale veškerá pomoc byla marná. Těžkým zraněním o několik hodin později podlehl.

Historička Anja Klabundeová se domnívá, že za vraždou prominentního židovského politika mohl stát sám Joseph Goebbels, který se obával vydírání kvůli Magdině minulosti. Vražda se podle jejího názoru nesměla stát v Berlíně, aby nevznikl skandál, který si třetí říše nemohla dovolit. V Tel Avivu šlo lépe zamést stopy. Historička se domnívá, že Goebbels pověřil pruského gauleitera Ericha Kocha, aby do Palestiny vyslal na vykonání vraždy dva špióny.

Jasný důkaz pro tuto teorii ale historici nemají.