Simon se nyní jako zaměstnanec vládní zdravotnické služby potýká s problémem, kolik očkovacích dávek proti dětské obrně má na příští rok objednat a jak je distribuovat po celém státě.

Na první pohled by celá věc měla mít jednoduché řešení. Stačí se přece jen podívat do celostátního registru obyvatelstva. Háček spočívá v tom, že v nejlidnatější zemi afrického kontinentu, v níž žije na 180 miliónů obyvatel, jsou potřebné údaje buď zoufale zastaralé, nebo zcela chybějí. Vždyť poslední sčítání tamního obyvatelstva proběhlo již v roce 2006. Přitom již tehdy se vědělo, že sčítací komisaři do některých vesnic nebo čtvrtí velkých měst vůbec nedorazili.

V nejbližších letech ušetří nigerijská vláda při celostátním očkování díky družicovým snímkům a modelovému sčítání domácností asi miliardu dolarů.

Simon si ale nemusí zoufat. Od letošního května má k dispozici první podrobnou mapu zalidnění celého státu. K jejímu vytvoření rozhodujícím způsobem přispěl moderní způsob získávání nejrůznějších aktuálních dat – dálkový průzkum Země.

Co čidlo (ne)vidí

Začátkem devadesátých let dvacátého století, po pádu železné opony, začali pracovníci Národní laboratoře v Oak Ridge v americkém státě Tennessee využívat družicové snímky i k zpřesňování odhadu počtu obyvatel žijících v USA.

Z fotografií měst i venkova dokáží odborníci odhadnout, kde lidé žijí a pracují. Stále dokonalejší matematické postupy, navíc umocněné rostoucí výkonností počítačů, umožňují využít družicové snímky pro obdobné účely také v celosvětovém měřítku.

Do hry vstupuje také Facebook

„Satelitní snímky jsme měli k dispozici již dříve, ale nikdo je nedokázal zpracovat,“ potvrzuje v časopise Nature Martino Pesaresi ze Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) v italské Ipře. Právě jeho tým použil pro mapování osídlení na Zemi snímky z amerických družic Landsat. Získal tak údaje od dneška až zpátky do roku 1975.

Nyní odborníci z JRC aktualizují mapy nejméně jednou za rok. Slouží jim k tomu data z optických čidel a radarů evropských satelitů Sentinel s rozlišovací schopností deseti metrů.

Satelitní fotografie umožňují nejen popsat současný stav zemského povrchu, ale i modelovat jeho budoucí podobu.

Satelitní fotografie umožňují nejen popsat současný stav zemského povrchu, ale i modelovat jeho budoucí podobu.

FOTO: Jan Plesník

V roce 2014 vyhlásila sociální síť Facebook, že pomocí družic a dronů zajistí přístup k internetu po celém světě. Ještě předtím jedna z nejvýdělečnějších firem na světě zakoupila od provozovatelů komerčních satelitů fotografie 30 zemí, pořízené s přesností půl metru.

Vědci z Kolumbijské univerzity v New Yorku následně navrhli počítačový algoritmus, který na snímcích z vesmíru najde na africkém či asijském venkově všechny stavby. Díky vysokému rozlišení nemusejí být údaje Facebooku doplňovány pozemním průzkumem.

Microsoft jde na věc zcela jinak

Nadace založená jedním z nejbohatších lidí na světě, spoluzakladatelem počítačové firmy Microsoft a filantropem Billem Gatesem, zvolila poněkud odlišný přístup. Místo využití podrobných družicových snímků sáhla po méně přesném rozlišení satelitních obrázků, které doplňuje pozemním průzkumem. Spolupracuje přitom nejen s odborníky z Národní laboratoře v Oak Ridge, ale i se zkušenými vědci z univerzity v britském Southamptonu.

Právě charitativní organizace Billa Gatese, sídlící v americkém Seattlu, poskytla nigerijské vládě podrobné údaje nezbytné pro zahájené rozsáhlého očkování obyvatelstva proti obrně. Jak k těmto výstupům odborníci dospěli?

Úspora rozhodně není zanedbatelná

Řešitelský kolektiv z Oak Ridge použil při analýze snímků zaznamenaných citlivými snímači na družicích počítačový algoritmus odlišující zastavěnou plochu bohatších čtvrtí s příčnými a kolmými komunikacemi od shluků náhodných čar naznačujících přítomnost slumů. Britští výzkumníci poté navrhli rozumné postupy při dotazníkovém šetření v domácnostech. Po provedení více než dvou tisíc průzkumů dokázali vědci přiřadit satelitním snímkům konkrétní hustotu osídlení.

Použití Gatesem upřednostňovaného postupu přijde určitý stát na jeden až dva milióny dolarů (23,5–47 miliónů Kč). Na druhou stranu bez těchto údajů by úřady mohly poslat vakcíny tam, kde vůbec nejsou potřeba: naopak v jiných oblastech sedmé nejlidnatější země světa by očkovací látka nutně musela chybět. Moses Simon ale bezpečně ví, kolik vakcín kam nasměrovat.

V nejbližších letech ušetří nigerijská vláda při celostátním očkování díky družicovým snímkům a modelovému sčítání domácností asi miliardu dolarů (23,5 miliardy Kč). „Naše nadace chystá obdobnou akci také v Etiopii a Demokratické republice Kongo,“ potvrzuje epidemiolog Vince Saeman, náměstek ředitele Nadace Billa a Melindy Gatesových.