Výzkum je založen na souhrnných datech o osmi skupinách organismů (cévnatých rostlinách, pavoucích, mravencích, rybách, obojživelnících, plazech, ptácích a savcích), jejichž výskyt se hodnotil na 186 ostrovech a 423 pevninských oblastech.

Polovinu flóry na Novém Zélandu tvoří nepůvodní druhy

Mezi tři nejzasaženější regiony patří Havajské ostrovy, Severní ostrov Nového Zélandu a indonéské Malé Sundy. Na Havaji žije mnoho zdomácnělých druhů ze všech skupin, které studie zahrnula. Patří mezi ně například ryby živorodky, zdivočelá prasata či invazní dřevina voskovník makaronéský.

Až polovinu flóry Nového Zélandu tvoří nepůvodní druhy. Predátoři mezi savci představují vážné ohrožení pro mnoho ptačích druhů, které v průběhu evoluce na izolovaném ostrově nemusely takovému nebezpečí čelit.

Asijský bodavý mravenec druhu Pachycondyla chinensis, invadující na jihovýchodě USA

Asijský bodavý mravenec druhu Pachycondyla chinensis, vyskytující se na jihovýchodě USA

FOTO: Benôit Guénard

Kontinentálním oblastem vévodí americká Florida, kde mají problémy kupříkladu s krajtou tmavou z Asie.

Jedovatý pavouk putuje do Británie s ovocem

V Evropě sice počty zdomácnělých druhů cizího původu nejsou tak vysoké, nicméně stále tu je řada známých invazních druhů jako papoušek Alexandr malý v řadě západoevropských měst, nebo mnoho rostlinných druhů jako netýkavka žláznatá, rostoucí podél řek a potoků.

Čím výkonnější ekonomika a vyšší hustota obyvatelstva, tím lepší podmínky pro nepůvodní druhy.Petr Pyšek, spoluautor studie

Veverka šedá zase vytlačuje v některých zemích domácí veverku, patří sem také některé méně známé druhy pavouků jako jedovatá snovačka ostrovní, zavlečená s dováženým ovocem například do Británie.

Papoušek alexandr malý z Asie, dnes běžný v některých západoevropských městech

Papoušek Alexandr malý z Asie, dnes běžný v některých západoevropských městech.

FOTO: Tim Blackburn

Nejlépe se zdomácňuje u moře

„Pokud jde o příčiny rozdílných počtů zdomácnělých nepůvodních druhů v jednotlivých oblastech, roli hraje ekonomická situace regionu a intenzita vlivu člověka, v menší míře pak také klima. V různých oblastech jsou tyto faktory různě významné a jejich důležitost se liší i v rámci jednotlivých skupin organismů,‟ upozornil Wayne Dawson z Univerzity v Durhamu, vedoucí studie.

Podle Petra Pyška výzkum ukázal, že nejlépe se nepůvodním druhům daří v novém území zdomácnět na ostrovech a v pobřežních oblastech.

„O ostrovech je to známo, ale zde poprvé v globálním měřítku ukazujeme, že přímořská místa, kudy se dostává mnoho druhů rostlin a živočichů na pevninu, sama fungují jako ohniska pro šíření dále do nitra kontinentů. I zde platí, že čím výkonnější ekonomika a vyšší hustota obyvatelstva, tím lepší podmínky pro nepůvodní druhy,“ vysvětlil český spoluautor výzkumu.

Netýkavka žláznatá, rostlina šířící se podél řek a železnic

Netýkavka žláznatá, rostlina šířící se podél řek a železnic.

FOTO: Jan Čuda

„Naše studie je unikátní v tom, že vůbec poprvé přinášíme souhrnné hodnocení založené na širokém spektru organismů, v němž jsou zastoupeny rostliny, všichni obratlovci, ale také bezobratlí živočichové. Když víme, jak jsou jednotlivé světové oblasti ohroženy konkrétními nepůvodními skupinami, umožní nám to lépe nasměrovat prostředky na potlačení dopadů invazí,‟ pokračoval.

Jeho kolega Jan Pergl k tomu doplnil, že začínají lépe rozumět důsledkům přemisťování rostlin a živočichů.

„Jedním z řešení je soustředit se právě na ohniska s velkým počtem naturalizovaných druhů a na místa, kudy se tyto druhy dostávají do jednotlivých zemí. Taková regulace již úspěšně probíhá na Novém Zélandu,‟ shrnul.