Hlavní obsah

Cenu za nejlepší studentskou práci o lékařství získal výzkum nemocí zrakového nervu

Novinky,

První místo při udělování Ceny Alberta Schweitzera získala za svoji výzkumnou práci Hana Kolářová z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Zkoumá dědičná onemocnění zrakového nervu a zajímá ji, proč lidé ztrácejí zrak. Snaží se rovněž přispět ke včasné léčbě.

Foto: 1. LF UK - Vladimír Šigut

Hana Kolářová přebírá cenu.

Článek

Postgraduální studentka oboru biochemie a patobiochemie Hana Kolářová se v týmu dalších vědců věnuje problematice mitochondriálních neuropatií optiku. Dané onemocnění způsobuje postupnou ztrátu zraku a často končí až slepotou.

„Naším cílem je vyhledávat pacienty v časných fázích onemocnění, u nichž má zahájení terapie největší efekt na zlepšení zrakových funkcí,“ řekla lékařka.

„Je potěšující, že naši studenti mají zájem o biomedicínu a jsou na poli výzkumu takto aktivní a úspěšní. Práce paní doktorky Kolářové zároveň dokládá, že postgraduální výzkum není žádný uměle vytvářený problém, aby měli vědci o čem bádat, ale velmi konkrétní medicínská problematika s reálným pozitivním dopadem do praxe a na pacienty,“ poznamenal děkan 1. LF UK Aleksi Šedo.

Cenu Alberta Schweitzera pro české studenty lékařských oborů vyhlašuje Francouzské velvyslanectví v České republice a společnost Pierre Fabre Médicament. Ocenění mladí vědci mají kromě finanční odměny zároveň možnost vycestovat na měsíční stáž do výzkumné laboratoře ve Francii.

Stála u zrodu centra pro pacienty

Kolářová stála společně s lékaři Oční kliniky 1. LF UK a VFN u zrodu Národního centra pro pacienty s mitochondriálními neuropatiemi optiku, kde se lidé s tímto typem poškození zraku léčí.

„Pacienti k nám přicházejí ze spádových očních a neurologických pracovišť a podstupují soubor neurooftalmologických a metabolických vyšetření za účelem časné diagnostiky, genetického poradenství a terapie. Nedílnou součástí centra jsou výzkumné aktivity, na kterých pracujeme v Laboratoři pro studium mitochondriálních onemocnění,“ doplnila oceněná lékařka.

Opomíjené neurologické potíže

Aktuálně se ve své výzkumné práci soustředí na jedno z nejčastějších mitochondriálních onemocnění – Leberovu hereditární neuropatii optiku neboli syndrom LHON. U malé části pacientů s LHON může nemoc kromě ztráty zraku rozvinout i další, zejména neurologické symptomy, které se v klinické praxi často opomíjejí.

Do budoucna hodlá pokračovat v biochemickém a molekulárně-genetickém zkoumání nejen nemocných, ale i zdravých lidí, jejichž nemoc se zatím neprojevila. Od své další výzkumné práce si slibuje, že díky zkoumání pacientů a jejich tkání pomůže odhalit rizikové faktory, které mohou oční onemocnění spouštět.

„Studium dědičných poruch metabolismu je mojí velkou vášní,“ uzavřela.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám