Hlavní obsah

Cenu za nejlepší studentskou práci o lékařství získal výzkum nemocí zrakového nervu

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

První místo při udělování Ceny Alberta Schweitzera získala za svoji výzkumnou práci Hana Kolářová z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Zkoumá dědičná onemocnění zrakového nervu a zajímá ji, proč lidé ztrácejí zrak. Snaží se rovněž přispět ke včasné léčbě.

Foto: 1. LF UK - Vladimír Šigut

Hana Kolářová přebírá cenu.

Článek

Postgraduální studentka oboru biochemie a patobiochemie Hana Kolářová se v týmu dalších vědců věnuje problematice mitochondriálních neuropatií optiku. Dané onemocnění způsobuje postupnou ztrátu zraku a často končí až slepotou.

„Naším cílem je vyhledávat pacienty v časných fázích onemocnění, u nichž má zahájení terapie největší efekt na zlepšení zrakových funkcí,“ řekla lékařka.

„Je potěšující, že naši studenti mají zájem o biomedicínu a jsou na poli výzkumu takto aktivní a úspěšní. Práce paní doktorky Kolářové zároveň dokládá, že postgraduální výzkum není žádný uměle vytvářený problém, aby měli vědci o čem bádat, ale velmi konkrétní medicínská problematika s reálným pozitivním dopadem do praxe a na pacienty,“ poznamenal děkan 1. LF UK Aleksi Šedo.

Cenu Alberta Schweitzera pro české studenty lékařských oborů vyhlašuje Francouzské velvyslanectví v České republice a společnost Pierre Fabre Médicament. Ocenění mladí vědci mají kromě finanční odměny zároveň možnost vycestovat na měsíční stáž do výzkumné laboratoře ve Francii.

Stála u zrodu centra pro pacienty

Kolářová stála společně s lékaři Oční kliniky 1. LF UK a VFN u zrodu Národního centra pro pacienty s mitochondriálními neuropatiemi optiku, kde se lidé s tímto typem poškození zraku léčí.

„Pacienti k nám přicházejí ze spádových očních a neurologických pracovišť a podstupují soubor neurooftalmologických a metabolických vyšetření za účelem časné diagnostiky, genetického poradenství a terapie. Nedílnou součástí centra jsou výzkumné aktivity, na kterých pracujeme v Laboratoři pro studium mitochondriálních onemocnění,“ doplnila oceněná lékařka.

Opomíjené neurologické potíže

Aktuálně se ve své výzkumné práci soustředí na jedno z nejčastějších mitochondriálních onemocnění – Leberovu hereditární neuropatii optiku neboli syndrom LHON. U malé části pacientů s LHON může nemoc kromě ztráty zraku rozvinout i další, zejména neurologické symptomy, které se v klinické praxi často opomíjejí.

Do budoucna hodlá pokračovat v biochemickém a molekulárně-genetickém zkoumání nejen nemocných, ale i zdravých lidí, jejichž nemoc se zatím neprojevila. Od své další výzkumné práce si slibuje, že díky zkoumání pacientů a jejich tkání pomůže odhalit rizikové faktory, které mohou oční onemocnění spouštět.

„Studium dědičných poruch metabolismu je mojí velkou vášní,“ uzavřela.

Reklama

Související články

Neuron ocenil vědce do čtyřiceti let

Za přínos světové vědě ocenil ve středu večer Nadační fond Neuron pět odborníků do 40 let, mimo jiné počítačového grafika Daniela Sýkoru a biologa Marka...

Výběr článků

Načítám